Bílý dům na nás za Bidena tlačil, abychom cenzurovali obsah o covidu, prohlásil Zuckerberg
VYZNÁNÍ ZUCKERBERGA K CENZUŘE NA FACEBOOKU
Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.
Jak připomněl mimo jiné britský deník The Telegraph, během pandemie přidával Facebook uživatelům upozornění na dezinformace, když komentovali nebo lajkovali příspěvky, které byly vyhodnoceny jako obsahující nepravdivé informace o Covidu. Rovněž mazal například příspěvky kritizující vakcínu Covid nebo naznačující, že vakcína Covid byla vyvinuta v čínské laboratoři, což je teorie, kterou dnes podporují i někteří mainstreamoví vědci a vládní agentury.
The Telegraph také dodal, že v předvolební kampani v roce 2020 obvinil Biden společnost Facebook (dnes Meta), že „zabíjí lidi“ tím, že příspěvky o vakcíně Covid nezatrhává s větším zápalem. Později své komentáře odvolal.
Mark Zuckerberg just admitted three things:
— House Judiciary GOP 🇺🇸🇺🇸🇺🇸 (@JudiciaryGOP) August 26, 2024
1. Biden-Harris Admin "pressured" Facebook to censor Americans.
2. Facebook censored Americans.
3. Facebook throttled the Hunter Biden laptop story.
Big win for free speech. pic.twitter.com/ALlbZd9l6K
V Zuckerbergově dopise přímo stojí:
Zuckerberg v dopise rovněž uvedl, že Meta neměla „degradovat“ článek deníku New York Post o notebooku Huntera Bidena před volbami v roce 2020 poté, co FBI tento příběh označila za ruskou dezinformační kampaň. Zuckerberg sdělil, že příběh nebyl ruskou dezinformací.
Na konci dopisu Zuckerberg i slíbil, že nebude poskytovat žádné příspěvky na podporu volební infrastruktury v letošních prezidentských volbách, aby "nehrál takovou či onakou roli" v hlasování při listopadových prezidentských volbách. Během posledních voleb, které se konaly v roce 2020 během pandemie, přispěl miliardář prostřednictvím Chan Zuckerberg Initiative, své filantropické organizace založené spolu s manželkou, 400 miliony dolarů na podporu volební infrastruktury, což vyvolalo kritiku a žaloby ze strany některých skupin, které tento krok považovaly za zaujatý.
Bílý dům ani společnost Meta na žádost Reuters o komentář dosud neodpověděly.
Zuckerberg je po Elonu Muskovi dalším šéfem velkých sociálních sítích, který přiznal, že na něj bylo naléháno či dokonce tlačeno ze strany úřadů, aby více cenzuroval. Musk již v červenci napsal, že Evropská komise po něm chtěla, aby se na jeho síti X více cenzurovalo výměnou za to, že nebude pokutován v souvislosti s DSA. Síť X v srpnu zas kvůli nátlaku a cenzorským požadavkům brazilské vlády uzavřela své kanceláře v Brazílii.
