Zelené odpustky. Kam mizí miliardy z povolenek, které tak zdražují výrobu elektřiny

Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?

„Musíme si uvědomit, že Evropská komise od roku 2005 tady zatěžuje průmysl speciální daní, speciálním poplatkem, o kterém říká: my chceme ten průmysl transformovat, ale část peněz vám potom vrátíme zpět,“ uvedl k tomu šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Svaz tvrdí, že vzhledem k vývoji energetické a klimatické legislativy je nutné nastavit nová pravidla pro obchodování emisních povolenek v evropském systému ETS 1 a ve využití peněz z obchodování s povolenkami. „Jsou to právě průmyslové firmy, které cenu za emisní povolenky platí. Proto je v evropské legislativě zakotven princip, aby byly tyto prostředky použity na dekarbonizaci, mimo jiné i firem, které povolenky hradí,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

„Vzhledem k enormním investičním nákladům na dekarbonizaci českého hospodářství, které v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu budou muset být vynaloženy, je nezbytné, aby novela zajistila využití všech výnosů z dražeb emisních povolenek na opatření a dekarbonizaci hospodářství v souladu s evropskou legislativou,“ uvedl Čížek.

Podle novely zákona o podmínkách obchodování s emisními povolenkami z dílny ministerstva životního prostředí se budou výnosy z povolenek rozdělovat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. „O návrhu alokací a výzev na jednotlivé druhy opatření bude rozhodovat Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Díky Výboru budou mít kontrolu nad směřováním investic ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají, tedy ministerstva životního prostředí, průmyslu, financí, zemědělství dopravy, práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj,“ řekl deníku Echo24 mluvčí resortu životního prostředí Ondřej Charvát.

Co se týče použití výnosů z povolenek, podle loni přijaté směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, musí jít sto procent výnosů na projekty určené k „ochraně klimatu“, dosud to přitom bylo jen padesát procent. Novela zákona, kterou se vláda chystá projednávat, tuto směrnici musí zohlednit. „Všechny výnosy z dražeb emisních povolenek mají být od roku 2024 využity na klimatická opatření jako je například snižování emisí, rozvoj OZE, rozvoj sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a podobně,“ řekla deníku Echo24 mluvčí resortu průmyslu Miluše Trefancová.

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že se Svazem průmyslu návrh na využití výnosů z povolenek konzultovalo. „Okruh způsobilých příjemců není omezen, je však omezen účel využití prostředků z aukcí podle výčtu výše. Výrobci elektřiny tedy příjemcem podpory být mohou, nikoliv však na provoz uhelných elektráren,“ uvedl Charvát.

Kompenzace nepřímých nákladů způsobených kupováním povolenek se některým průmyslovým podnikům vyplácí z Modernizačního fondu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje od roku 2021 kompenzace nepřímých nákladů průmyslovým podnikům z odvětví průmyslu, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku, v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny. Na dekarbonizaci průmyslových podniků v systému EU ETS, elektráren a tepláren se zaměřuje od roku 2021 Modernizační fond. Aktuální odhad částky pro 2021-2030 je 500 miliard korun,“ řekla Trefancová.

Modernizační fond hospodaří primárně s prostředky pocházejícími z vlastních příjmů EU. Dále hospodaří s prostředky z derogačních a solidárních povolenek. Pod pojmem derogační jsou myšleny bezplatné povolenky určené na modernizaci energetiky a v Modernizačním fondu tvoří 40procentní podíl všech povolenek, které Česko obdrží k dražbě. Solidární povolenky se zase rozdělují mezi 16 členských států, Česko má na nich 31procentní podíl. Pochází z celkového množství povolenek, které mají být vydraženy.

„Z výnosů dražených povolenek v aukcích by v segmentu průmyslu mohly být financovány technologie, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke zvýšení energetické účinnosti,“ tvrdí Trefancová.