Vyšší odvody pro bezdětné pod palbou: nejsme v Číně, stát takhle nemůže diskriminovat

Vládní KDU-ČSL po čase opět vyrukovala s návrhem, který vyvolal pozdvižení uvnitř koalice i mimo ní. Lidovci totiž v rámci zvýšení slevy na děti chtějí také zvýšit odvody na sociálním pojištění bezdětným lidem. Strhli tím ale lavinu kritiky, která přišla jak od koaličních partnerů, tak od jiných. Problém by navíc návrh podle všeho měl i z hlediska práva.

Zaměstnanci teď odvádějí na sociální pojištění 7,1 procenta z hrubého výdělku – 6,5 procenta na důchody a 0,6 procenta na nemocenské. Nově by bezdětní měli podle lidovců posílat na důchody o dva procentní body víc. Dohromady by odváděli 9,1 procenta. Rodiče tří dětí by do sociálního systému měli podle plánu lidovců platit celkem 5,1 procenta a dvou dětí 6,1 procenta.

Dovysvětlím. Děti mít můžu. Důvod, proč je ještě nemám, považuji za svůj osobní a kupodivu není spojen s žádným vnějším faktorem (typu nedostatek školek apod). Nicméně vím, že lidé mají problémy...
- ufinancovat děti, nemají hlídání, školky, potřebují chodit do práce a stát je…

— Barbora Urbanová (@BaraUrbanova) April 26, 2024

Lidovci svůj záměr představili ve čtvrtek, následně by se měl dostat na stůl vládě. Není to přitom poprvé, co se o něčem takovém hovoří. S návrhem na snížení odvodů rodičům a zvýšení bezdětným přišla před lety tehdejší důchodová komise. Navrhovala, aby lidé bez potomků platili o procentní bod víc. Ministerstvo práce v roce 2016 připravilo novelu zákona. Opatření narazilo na odpor. Ministerstvo financí a další resorty ho tehdy označily za diskriminační.

Resortu financí i dalším odpůrcům vadil i výpadek příjmů na penze a měl pochybnosti o tom, že by sleva na odvodech přiměla lidi mít víc dětí. Odbory záměr označily za necitlivý a za trest pro ty, kteří děti mít nemohou. Ministerstvo práce pak návrh samo stáhlo.

Princip trestu

Aktuální ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury zatím s kritikou šetří. „Případné zvýšení odvodů pro bezdětné je návrhem KDU-ČSL, který bude projednán na jednání vládní koalice. Každá koaliční strana má obecně právo své návrhy předložit na jednání K5 a bude rozhodující, zda na něm vládní koalice jako celek nalezne shodu,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí Gabriela Krušinová.

Pokud by se ale návrh lidovci propracovali až do platné legislativy, mohlo by to vyvolat problém z právního hlediska. „Stát své občany nesmí diskriminovat přímo ani nepřímo. Je svobodnou volbou každého z nás, pokud tomu objektivně nebrání zdravotní komplikace, rozhodne-li se mít děti, kdy a kolik,“ uvádí advokát Tomáš Nahodil.

„V komunistické totalitní Číně se v roce 1979 vydali opačným směrem – obyvatelům nařídili mít nanejvýš jedno dítě. Pro tento přísný zákaz se vžilo označení Politika jednoho dítěte. V evropských podmínkách je naproti tomu tradičně ústavně konformní řešení podporovat rodiny v péči o děti a v jejich výchově různými příspěvky a dávkami, na které z logiky věci nemají nárok bezdětní. Systém důchodového zabezpečení je pak vybudován na principech zásluhovosti a solidarity, a nemůže být postaven na principu trestání za to, že někdo nechce nebo nemůže mít děti,“ dodal.

Podobný názor má ekonomka a někdejší předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. „Stát má zasahovat do života lidem co nejméně. Nesouhlasím s vyššími odvody pro bezdětné. Mít či nemít děti je svobodné rozhodnutí každého. Není povinností mít děti. Politici mají vytvářet pro rodičovství co nejlepší podmínky, nikoliv manžele/partnery trestat za to, že nemají děti,“ nechala se slyšet.

Podle ministra práce a šéfa lidovců Mariana Jurečky by ale měla o návrhu minimálně proběhnout debata. „Představili jsme návrhy, jak podpořit rodiče slevami na děti a změnami sociálního pojištění. Navazujeme tak na pomoc formou investic do dětských skupin nebo zkrácených úvazků, které lidovci už prosadili. Reakce některých kolegů si v klidu vyříkáme na vládě, nebo třeba v šatně,“ opřel se nepřímo do hnutí STAN a jeho videoklipů lákajících na debaty bez cenzury.

Proti snad všichni včetně ANO

Mnohé reakce partnerů byly totiž silně odmítavé. Podle Pirátů je záměr kontroverzní, trestá lidi bez potomků a k vyšší porodnosti by nevedl. Za účinná opatření na podporu rodičů považují zajištění dostupnosti předškolní péče či flexibilních úvazků.

„Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti, a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není. Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční, a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou,“ uvedl Bartoš. Podle něj naopak funguje zajištění dostupnosti školek a dalších služeb či flexibilní úvazky. Prospěšné by bylo „zrušení nesmyslné buzerace“ s omezeným počtem hodin, které mohou děti v zařízení strávit, aby rodič nepřišel o rodičovskou.

O lidoveckém návrhu chtějí Piráti debatovat i v kabinetu. „Na vládě to samozřejmě budeme řešit a uděláme všechno pro to, aby tento nápad zůstal leda v archivu našich lidoveckých kolegů. Protože na svobodu volby se nesahá,“ dodal Bartoš.

Také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) zmínil trestání těch, kteří děti nemají. Obává se, že by navrhované změny odvodů měly negativní rozpočtové dopady. S návrhem nesouhlasí ani Starostové, uvedl člen jejich předsednictva a poslanec Viktor Vojtko. Ozvala se také poslankyně Barbora Urbanová.

Pokud by o věci rozhodovalo opoziční hnutí ANO, zvolilo podle předsedkyně jeho klubu Aleny Schillerové odlišnou cestu. „Jme pro pozitivní prorodinnou politiku, nikoliv trestání bezdětných. Pokud má KDU-ČSL problém s nedostatečným výběrem pojistných, měla by společně s námi apelovat na ministra financí, aby konečně přestal podporovat šedou ekonomiku, fenomén cash only a související výplaty na ruku a zaměstnávání na černo,“ uvedla exministryně financí pro Echo24.