Scénáře opravy stavebního řízení: legislativní nouze kvůli hospodářským škodám či dlouhé měsíce

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) padá uprostřed krize se zaváděním zdigitalizovaného stavebního řízení. Zatímco podle obhájců se zatím nedá vůbec mluvit o výrazných dopadech na povolování staveb či státní ekonomiku, kritici od opozice po odborné komory tvrdě volají po radikální změně. Řešení situace se má chopit ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který ve středu nastínil, jak si to představuje. Ve hře byly v podstatě dva scénáře. V obou případech se nedá očekávat, že by digitalizované stavební řízení mělo v nové podobě fungovat v brzké době.

Ze strany kritiků, kam ovšem nepatří zdaleka jen političtí soupeři, ale zejména zástupci odborných komor architektů či stavařů, ale například i Hospodářská komora, přichází volání po radikální změně, kterou dosud ministr Bartoš rezolutně odmítal. Varují před tím, že nynější stav může mít v příštích letech dramatické dopady z hlediska práva i výrazné dopady na ekonomiku kvůli zbrzdění stavebních procesů.

Právě možné ekonomické dopady mohou sloužit jako argument, proč umožnit v rychlém čase prosadit radikální změnu. O co se má jednat? Zástupci měst a obcí, architektů či inženýrů i byznysu volají po tom, aby byl možný návrat k určité formě „papírového“ fungování. Tedy, aby se umožnilo v souladu s novým stavebním zákonem využívat původní systémy. A podávat žádosti v listinné podobě či pomocí datových schránek. K tomu by ale bylo třeba podle právníků opět změnit podobu stavebního zákona. Přislíbil to ve středu i ministr Kupka. Ke změně ale musí dojít rychle.

Aby taková změna prošla legislativním procesem skrze parlament v „použitelném“ čase, by však zřejmě bylo nutné návrh projednat ve stavu legislativní nouze. Ten by na návrh vlády musela vyhlásit předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody,“ upravuje stav legislativní nouze zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Digitalizace stavebního řízení začala platit letos 1. července. Od spuštění ji provázejí potíže. Ministerstvo pro místní rozvoj, které vede Bartoš, ale dlouhodobě uvádí, že na jejich odstranění pracuje. Fiala například před necelými dvěma týdny řekl, že se systém nezlepšuje tak rychle, jak by si přál. Už od července představitelé ministerstva pro místní rozvoj hovoří o tom, že se intenzivně pracuje na potřebných úpravách. Stejně tak ministr Ivan Bartoš opakovaně odmítal razantní kroky, které navrhovaly i profesní komory, a nepřipouštěl, že by systém měl až takové problémy. Přiznával pouze nedostatky ve školeních a tvrdil, že za problémy stojí i zdržení legislativního procesu či výběrových řízení.

Zcela jiný pohled však měli dlouhodobě zaměstnanci stavebních úřadů i další zainteresovaní lidé, kteří hovoří o tom, že v systému chybí některé funkce, úkony podle úředníků často trvají mnohem déle než dříve. Potíže nejsou jen v systému využívaném úřady nebo v Portálu stavebníka, přes který se podávají žádosti, ale má je i Národní geoportál územního plánování, který má poskytovat územně plánovací dokumentaci, úložiště dat a procesní podporu.

Druhou variantou by pak bylo jít stejným směrem, o který se pokoušel jako ministr Ivan Bartoš. Tedy dopracovat nový systém „v běhu“. Jenže se zdá, že alespoň podle rychlých vládních odhadů by v tom případě systém nemohl správně fungovat ještě dlouhé měsíce. Tomu, jak dlouho může trvat systém opravit, se věnovala čerstvá analýza čtveřice ministerstev, která měla hrát zásadní roli v rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odhodlat se k odvolání ministra Bartoše.

Zpráva, jejíž znění přinesl server Seznam Zprávy, má nejen potvrzovat stížnosti, které na zavádění nového systému mířily z úřadů či od odborníků, popisuje ve zkratce i další zásadní problémy. K digitalizaci přistoupilo Bartošovo ministerstvo bez zapojení úředníků a definování toho, co potřebují. Neexistoval sjednocený plán vývoje či chyběla dokumentace i dostatečné testování, uvádí server. Podobně jako profesní komory a další pak navrhují systém zastavit a analyzovat, mezitím legislativně zařídit přechodné období, které by opět umožnilo vrátit se k „papíru“.

Z analýzy pak vyplývá, že není jasné, jak dlouho bude trvat systém zcela připravit. Potřeba by byly stovky milionů i najmutí desítek dalších expertů. Hrubý odhad pak mluví o třech měsících na odstranění základních problémů, odhad pro celkové práce na dotažení systému nového stavebního řízení pak odhadují na rok až rok a půl. Bartoš zprávu razantně odmítl na sociální síti X s tím, že nejde o analýzu, ale pár „narychlo spíchnutých bodů“. Některé teze ve zprávě pak odmítl s tím, že nejsou pravdivé.

Premiér rozhodl o Bartošově odvolání poté, co Bartoš s celým předsednictvem Pirátů nabídl své funkce k dispozici a ohlásil, že se o vedení strany opět ucházet nebude. Učinil tak v reakci na neúspěšné krajské volby, ve kterých jeho strana obhájila tři z 99 mandátů v zastupitelstvech. Vedení pracovní skupiny, která má bude po Bartošovi spravovat digitalizaci stavebního řízení, se včera chopil ministr dopravy Martin Kupka. Vláda ho ve středu pověřila koordinací projektu digitalizace stavebního řízení.

Úředníci na stavebních úřadech dostanou podle Kupky v nejbližší možné době možnost vrátit se k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení. V současnosti se hledá cesta, jak propojit portál stavebníka s dřívějšími systémy. Souběžně s tím se bude dál pracovat na nových digitalizovaných systémech spuštěných od 1. července. Ministr Kupka to ve středu uvedl na tiskové konferenci. Další plán, jak bude Kupka v digitalizaci postupovat, předloží vládě do 16. října.