Ekonom ve mně je z vlády poněkud nešťastný, říká Jan Švejnar

Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm spekulovalo i jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?

Petr Fiala ještě nevládne ani rok, ale stejně: je jeho vláda lepší, nebo horší než Babišova?

Tady je na hodnocení fakt ještě brzo, zvlášť když tento rok byl tak poznamenán nečekanou válkou na Ukrajině. U Babišovy vlády bych kritiku soustředil na otázku zvládnutí či nezvládnutí pandemie, na skutečnost, že jsme zaznamenali daleko větší počet mrtvých v přepočtu na počet obyvatel než většina západních zemí. Byla to politika strašně nákladná na lidské životy.

Co celkově soudíte o ekonomické a politické situaci u nás?

Hodně z české situace je podmíněno děním v Evropě a ve světě. Mezinárodněpoliticky je nynější česká vláda velmi dobrá, je na špici v přístupu k ukrajinské krizi. Evropské předsednictví se nám organizačně docela daří, zaznamenávám dobrý ohlas. Pokud jde o ekonomiku, řekl bych, že vláda má dobré úmysly, ale tváří v tvář krizi je ve svých krocích pomalejší, než bych čekal a než by bylo žádoucí. Ani mi ty kroky nedávají velký smysl s přihlédnutím k filozofii vlády. Jsem z toho lehce nešťastný. Vláda vyhlásila, že bude dělat cílenou politiku, opravdu efektivně používat zdroje, zefektivňovat, například státní správu. Dobře. Ale ona tím směrem nejde. Slibovala snížit počet státních zaměstnanců a zvýšit jejich kvalitu. Zatím jejich počet roste, příští rok tuším o osm tisíc. Už desítky let se pracuje na reformě důchodového systému. Sám jsem seděl v komisích, které k tomu svolaly jak levo-, tak pravostředové vlády. Experti se víceméně shodují, jde spíš o parametry. I tady ale vládě chybí tah. Konečně není důrazná ani při řešení vyšších cen energií. Ačkoli tady musím zdůraznit nutnost pokusu o pokud možno celoevropský přístup, jak při společných nákupech, tak při zajišťování dostatku energie. Protože když se zastropují ceny, musejí se i hledat doprovodná opatření, jak poptávku umenšit.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.