Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
Dnešek je údajným datem ruské invaze na Ukrajinu. Dělat jakékoli predikce je tak nesmírně ošemetné. Zvláště je k tomu potřeba připočítat skutečnost, že útoky se tradičně zahajují v noci. Komentář napsaný v úterý večer tak může být ve středu ráno mylný a zastaralý. Zvláště pokud z Ruska a Ukrajiny proudí naprosto si protiřečící informace.
Na jednu stranu Rusové signalizovali deeskalaci napětí oznámením o stažení části vojáků od ukrajinských hranic. Na druhou stranu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Aliance žádné stažení nepozoruje. Ruská Duma zároveň vyzvala vládu, aby uznala separatistické republiky v Luhansku a Doněcku. Vzhledem k tomu, že tyto republiky si nárokují mnohem větší území, než které momentálně ovládají, může se naopak jednat zase o eskalaci. Sami Ukrajinci však tvrdí, že útok neočekávají, a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil středu za den národní jednoty. Pojďme se tedy podívat do jiné země, kde se obyčejní lidé třesou před rozmary autoritářského vůdce, totiž do Kanady.
Kanadský premiér Justin Trudeau se potýká s vlastní krizí. Hlavní město Ottawu mu „okupují“ protestující proti covidovým opatřením. Hlavní roli mezi nimi mají řidiči náklaďáků, kteří blokují ottawské ulice. Po zhruba třech týdnech panikaření se Trudeau odhodlal k rázné akci. Vyhlásil aktivaci zákona o mimořádných situacích, stalo se tak poprvé od roku 1988, kdy byl zákon schválen. Na jeho základě úřady mohou bez soudu zablokovat účty komukoli, kdo demonstrující finančně podporuje. Také chce odebrat pojištění těm vozidlům, které se protestů účastní. Nejzajímavější však na celé kauze je, jak ukazuje pokrytectví na všech stranách kulturní války.
Protesty začaly po rozhodnutí kanadské vlády, že truckeři pendlující mezi Kanadou a Spojenými státy musí být povinně očkovaní, nebo po každém návratu do Kanady musí do čtrnáctidenní karantény. Řidiči náklaďáků se začali organizovat do takzvaného konvoje svobody. Plán byl dorazit do Ottawy a dát najevo svou nelibost. Řidiči tvrdili, že nejsou proti vakcínám, ale proti povinnému očkování.
Kanadská vláda ztratila nervy. Trudeau dokonce na čas uprchl z Ottawy a ukryl se na neznámém místě. Američané nejdříve dění u svého severního souseda pobaveně sledovali. Rychle se však situace stala součástí amerických politických debat. Levice začala tvrdit, že protesty organizuje krajní pravice. Důkazem měly být nacistické symboly mezi protestujícími. Není však vůbec jasné, jestli jimi mávali neonacisté. Například se objevila kanadská vlajka s namalovaným hákovým křížem. Co je pravděpodobnější? Že mezi demonstranty otevřeně vystupují stoupenci extrémní pravice, či že se jedná o naznačení, že Trudeau je fašista? Navíc protesty nejsou zdaleka jenom „bílé“. Vysoce nadproporční část kanadských řidičů náklaďáků totiž tvoří Sikhové, původně z indického subkontinentu. Podle jednoho odhadu až 40 % truckerů jsou sikhové. Někteří levicoví konspirátoři dokonce tvrdí, že hlasité troubení je skrytým nacistickým pozdravem. V angličtině citoslovce troubení jsou totiž „honk honk“, což se dá zkrátit na HH, tedy na Heil Hitler. Zablokování Ottawy se má rovnat pokusu o puč. Protesty jsou však nenásilné, bez větších přestupků.
Na druhou stranu vzývání truckerů jako obránců svobody a vyzyvatelů trudeauovské tyranie, jak se děje u části pravice, je také přehnané. Demonstrace jsou sice mírové, to však neznamená, že nejsou maximálně otravné. Obyvatelé centra Ottawy se několik dní kvůli hlasitému houkání náklaďáků nevyspali. Blokády dělají z dopravní situace peklo. Zájem Američanů o kauzu vzrostl poté, co truckeři zablokovali most mezi americkým Detroitem a kanadským Windsorem, což je nejrušnější hraniční přechod v Severní Americe, po kterém proudí 25 % zboží pohybujícího se mezi Kanadou a USA. Navíc cíle, za které řidiči bojují, nemají širokou podporu. Až 70 % Kanaďanů podporuje nějakou formu povinného očkování pro dospělé, dokonce téměř 90 % truckerů je očkováno. Je také pravda, že kanadská vláda měla docela velkou trpělivost s demonstranty. Být to ve Francii, tak je nejspíše policie již dávno násilím rozpustí.
Což je přesně to, co žádá liberální část Ameriky. Na druhou stranu ta konzervativní obhajuje právo truckerů na protest. Není to přitom tak dávno, co levici pohoršil komentář republikánského senátora Toma Cottona, v němž vyzýval k nasazení armády proti rabujícím. V New York Times, kde článek vyšel, dokonce padaly hlavy.
Trudeau je asi největší šašek ze všech západních lídrů, ale není diktátor, jak se ho někteří snaží vykreslovat. Nejrozumnější, co by mohl udělat, je zrušit nařízení o očkování, jelikož s ustupující pandemií se zdá, že již nebude potřeba. Vlastně i způsob potlačení protestů je v podstatě zbabělý. Trudeau je chce nechat finančně vykrvácet. O mnohem nebezpečnější precedent se pokusila crowfundingová platforma GoFundMe. Ta totiž oznámila, že nejen přestane přijímat peníze na podporu truckerů, ale vrátí je odesílatelům jen na jejich výslovné přání, jinak je rozešle schváleným charitám. Po protestech, že se jedná o krádež za bílého dne, oznámila automatickou refundaci. Řidiči však každým dalším dnem, co blokují ulice Ottawy, další stoupence nezískávají.
Sága kanadských truckerů je tak hlavně dalším důkazem o hlubokém rozdělení Ameriky, kdy aktivisté mění názory podle toho, jak se jim zrovna hodí.
00:02
