Hry v souboji s covidem. S tím se olympismus dosud nesetkal
ECHOPRIME
V pátek 24. července 2020 měl na Novém národním stadionu v Tokiu vypuknout spektákl zahájení olympijských her. Rituál, který většinou reflektuje dějiny země a její přínos lidstvu, bývá nejsledovanější kulturní událost světa; třeba úvod letních olympijských her (LOH) v Londýně 2012 zhlédly čtyři miliardy televizních diváků. V Tokiu však monumentální show pod posvátným ohněm nahradil monolog jediné dívky s lucernou, v níž blikal olympijský plamínek. Byla to japonská plavkyně Rikako Ikeeová, která získala na Asijských hrách 2018 šest zlatých medailí a později uspěla i v boji s leukemií. Sdělila světu závěr, k němuž členové Mezinárodního olympijského výboru (MOV) spolu s tokijskými organizátory dospěli několik měsíců předtím: odložení her o rok.
S tím se olympismus dosud nesetkal. Jejich zrušení v letech 1916, 1940 a 1944 byl jiný druh restrikce, podle olympijské charty se hry ve válčících zemích pořádat nesmějí. Už antické olympiády probíhaly ve stavu posvátného míru „ekecheiria“, zdržení se zbraní. Ale odložení novodobých kvůli pandemii? Není sporu o tom, že koronavirus zaplavující zeměkouli je jen jiný druh globálního nepřítele, jenže tato válka je jiná než ony světové, a byť i v ní padají lidé jako mouchy (na konci února jich bylo 2,53 milionu), všichni doufají, že nejpozději příští měsíc bude lépe.
Ve světle těchto nadějí tedy odročení převážilo nad zrušením, a dokonce to vypadá, že odkaz na současnou metlu lidstva se objeví i v zahájení LOH v Tokiu 2020. (Oficiální název si letopočet 2020 podrží přesto, že hry by se měly uskutečnit v termínu 23. července – 8. srpna 2021.) „Vystoupení koronaviru“ naznačil hlavní produkční úvodní slavnosti Marco Balich z Itálie: „Myslím si, že ceremoniál by měl nějak odrážet to, co se stalo, kreativní tým se s touhle krutou dobou musí nějak vypořádat.“ Otázka nicméně zní, zda je restart olympiády za časů korony vůbec reálný.
(Ne)povinné očkování
Britský list The Times citoval 22. ledna „vysoce postavený zdroj z japonské vládní koalice“, podle něhož tamní kabinet dospěl při soukromých jednáních k závěru, že LOH v Tokiu bude nutné zrušit. Následovala dementi premiéra Jošihida Sugy, prezidenta MOV Thomase Bacha i tehdejšího šéfa organizačního výboru her Jošira Moriho. (Mori se musel z funkce pakovat po poznámce, že ženy ve výboru „moc mluví, což je otravné“. Nahradila ho sedminásobná olympionička Seiko Hašimotová, bývalá rychlobruslařka a cyklistka.)
Celý text o olympiádě v potížích si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.