Éra Merkelové končí, CDU si nyní zvolí nového šéfa. Straně hrozí rozkol
Výměna v čele CDU
Nové
2
Konec jedné éry přinese páteční a sobotní sjezd německých křesťanských demokratů. V jejich čele totiž po více než 18 letech skončí Angela Merkelová, za jejíhož vedení se Křesťanskodemokratická unie (CDU) výrazně změnila. Největší šance vystřídat čtyřiašedesátiletou političku, která chce nadále zůstat kancléřkou, mají generální tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. To, kdo z nich post nakonec získá, může mít dalekosáhlé dopady na německé politické scéně, ale i v zahraničí.
CDU je dlouhá desetiletí zvyklá na to, že se na jejím sjezdu představí jediný kandidát na předsedu, který je posléze velkým procentem hlasů zvolen. Jinak tomu bylo naposledy v roce 1971, kdy se o předsednický post utkala dvojice politiků. Od roku 1973 pak strana poznala jen trojici předsedů – Helmuta Kohla, Wolfganga Schäubleho a Merkelovou. Kohl ji přitom vedl 25 let a Merkelová přes 18.
Letošní sjezd v Hamburku je tak zcela nezvyklý. Jednak se na něm o funkci předsedy utkají nejméně tři kandidáti – Krampová-Karrenbauerová, Merz a ministr zdravotnictví Jens Spahn – a jednak se v CDU v posledních týdnech vedla o budoucím směřování strany tak otevřená a vášnivá debata, jakou už dlouho nepamatuje. „Tento plamen si musíme udržet,“ říká šéf poslancůCDU Ralph Brinkhaus. „Probuzení strany“ po letech, kdy řada rozhodnutí přicházela z jejího vrcholu bez větších debat, si pochvaluje i velká část dalších členů.
Dobře patrné to bylo na osmi regionálních konferencích, na nichž se trojice kandidátů představovala. Zájem o ně byl mezi křesťanskými demokraty takový, že strana musela opakovaně rezervovat větší prostory, než jaké původně zamýšlela.
Osm tříhodinových debat kandidátům, kteří si během nich odpustili podpásové rány, dalo šanci ukázat, proč právě oni by CDU měli vést. Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová zdůrazňovala schopnost přesvědčivě vyhrávat volby a vyzdvihla i rozsáhlé vládní zkušenosti ze Sárska, kde byla mimo jiné ministerskou předsedkyní. Třiašedesátiletý Merz, který strávil posledních zhruba deset let v byznysu, stavěl na ekonomické expertize a svém charismatu, osmatřicetiletý Spahn zase sázel na to, že díky svému věku jako jediný představuje šanci na skutečně nový začátek.
Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD ukázal, že Krampovou-Karrenbauerovou, které se často přezdívá jednoduše AKK, by za předsedkyni chtělo 39 procent voličů CDU. Merze pak 26 procent a Spahna jen dvě procenta. Velký význam při jejich rozhodování často hraje to, jak hledí na končící éru Merkelové, která stranu zavedla do politického středu a otevřela novým koalicím třeba se Zelenými. Ti, kdo jsou s tímto vývojem spokojeni, by si nejčastěji za nástupkyni přáli AKK, ti ostatní pak mnohem spíše Merze, který by podle nich mohl CDU vést zpět ke konzervativnější politice.
Krampovou-Karrenbauerovou by si podle všeho za svou nástupkyní přála i Merkelová, která se koncem října kvůli klesajícím preferencím i několika výrazným volebním neúspěchům rozhodla znovu nekandidovat. Oficiálně ale nikoho nepodpořila. Naproti tomu šéf Spolkového sněmu a exministr financí Wolfgang Schäuble otevřeně podpořil Merze, jehož návrat do politiky u řady členů CDU vzbudil skutečné nadšení.
O novém předsedovi strany ale v pátek nebudou rozhodovat ani všichni příznivci CDU, ani pouze Merkelová se Schäublem. Hlasovat bude 1001 delegátů sjezdu. Do jejich uvažování přitom mohou vedle politických preferencí vstupovat i osobní zájmy. Někteří členové parlamentu by tak třeba mohli spíše tíhnout k AKK, protože by s ní nejspíš mohla pokračovat vláda velké koalice CDU/CSU a SPD a nehrozily by předčasné volby, což je v případě zvolení Merze pravděpodobnější varianta.
Pro koho se delegáti, kteří mohou případně navrhnout i další kandidáty, rozhodnou, má být jasné v pátek kolem 17:00. Pozorovatelé každopádně očekávají těsný souboj.
