Trump na poslední chvíli zrušil odvetné údery na Írán, píší The New York Times
Spory s Íránem
AKTUALIZOVÁNO
1
Spojené státy se chystaly v noci na pátek zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami. Vojenské údery schválil americký prezident Donald Trump, ale sám je na poslední chvíli odvolal, vyplývá z pátečních informací deníku The New York Times (NYT). Podle íránských vládních zdrojů Trump prostřednictvím Ománu na hrozící útok Íránce předem upozornil.
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk, jehož cena se pohybuje kolem 130 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč). Americká armáda tvrdí, že se incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle revolučních gard byl stroj sestřelen, když sbíral data nad íránským územím. Teherán se chce záležitostí zabývat v OSN.
Trump původně schválil údery na několik cílů, například na radar či raketové baterie, uvedl americký list s odvoláním na informované zdroje z americké administrativy. Spojené státy se chystaly udeřit před dnešním rozbřeskem. Letouny už byly ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale ve chvíli, kdy přišel příkaz k zastavení akce, ještě nebyly žádné střely odpáleny. Podle agentury Reuters není jasné, zda zrušení úderů pramení z toho, že si je Trump rozmyslel, z obav administrativy ohledně logistiky, nebo ze strategie.
Reuters dnes citoval íránský vládní zdroj, podle něhož Trump prostřednictvím Ománu předem Írán varoval před hrozícím útokem. „Trump ve svém vzkazu uvedl, že je proti válce proti Íránu a že chce s Teheránem jednat o různých tématech… Dal na odpověď určitý čas, ale Írán v rychlé odpovědi sdělil, že o této věci musí rozhodnout vůdce ajatolláh Alí Chameneí,“ citoval Reuters svůj íránský zdroj. Další zdroj agentuře sdělil, že Írán „dal jasně najevo, že vůdce je proti jakýmkoli rozhovorům (s USA), ale že se k němu vzkaz dostane, aby mohl rozhodnout“. Chameneí prý v odpovědi ománskému zástupci sdělil, že „jakýkoli útok na Írán bude mít regionální a mezinárodní důsledky“.
Velitel letectva revolučních gard Amír Alí Hádžízáde dnes v íránské televizi řekl, že Íránci varovali americký dron několikrát, než ho sestřelili. Televize také odvysílala záběry trosek, které podle jejího tvrzení Íránci našli v íránských teritoriálních vodách.
Konflikt kolem bezpilotního letounu je provázen sporem o to, kde přesně byl stroj sestřelen. Íránské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Teherán má „nevyvratitelný důkaz“, že letadlo vstoupilo do íránského vzdušného prostoru. Náměstek ministra zahraničí Abbás Araghčí v noci na dnešek v telefonátu se švýcarským velvyslancem v Teheránu, jehož úřad zastupuje americké zájmy, vznesl protest proti USA. „Trosky dronu byly nalezeny v íránských teritoriálních vodách,“ sdělil Araghčí velvyslanci Markusovi Leitnerovi, jehož si dnes ministerstvo předvolalo, aby mu předneslo stížnost na USA.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oběma stranám radil zdrženlivost a generální tajemník OSN António Guterres zase „ocelové nervy“. Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook v Rijádu prohlásil, že je důležité udělat vše ke zmírnění napětí. „Naše diplomacie Íránu nezavdává právo na to, aby reagoval vojenskou silou. Írán se musí střetnout s naší diplomacií, ne s armádou,“ řekl. Spojené státy podle Hooka musejí v regionu obnovit odstrašující sílu. Americké sankce proti Íránu prý jsou účinné a připravily íránský režim o miliardy dolarů, které byl gardy využily k útočení.
Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové řekla, že Německo vítá Trumpovo rozhodnutí útok zastavit, což je znakem toho, že Trump si vojenskou konfrontaci nepřeje. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové upozornil, že britská vláda trvale vyzývá ke zmírnění napětí.
Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil, že Spojené sáty odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Teherán v reakci sdělil, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat, a v posledních dnech zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu. Obohacování uranu je nezbytným mezikrokem na cestě k výrobě jaderné zbraně.
