Trump není spokojen s NATO. Spojencům rozeslal varovné dopisy
Česko dopis nedostalo
AKTUALIZOVÁNO
1
Americký prezident Donald Trump napsal dopisy několika lídrům členských zemí Severoatlantické aliance, včetně Německa, Belgie, Norska a Kanady, ve kterých je silně kritizuje za to, že málo investují do obrany. Podle informací New York Times Trump v dopisech píše, že Spojeným státům dochází trpělivost kvůli údajnému nedodržení závazků, které členové NATO slíbili, a hrozí, že vzhledem k situaci přizpůsobí účast vojáků na zahraničních misích.
V dopisech, rozeslaných v červnu, jsou spojenečtí lídři tvrdě kritizováni za údajné nedodržení závazků. „Spojené státy stále dávají více zdrojů na obranu Evropy. Kontinentální ekonomika, včetně té německé, je na tom přitom dobře a bezpečnostních hrozeb přibývá. Tento stav pro nás už není do budoucna udržitelný,“ píše podle zdroje New York Times Trump v dopise kancléřce Angele Merkelové. „Narůstající frustrace se netýká jenom exekutivy. Kongres Spojených států je také znepokojen.“
Podobné dopisy obdrželi ale i lídři ostatních zemí. Trump ve svých dopisech naznačuje, že si už více než rok stěžuje na přístup spojenců ke kolektivní obraně a že zvažuje odpovídající kroky, jako například upraví nasazení jednotek americké armády po celém světě.
„S postupem časem bude čím dál tím těžší vysvětlit americkým občanům, proč některé země nesdílí kolektivní břemeno obrany NATO, zatímco američtí vojáci obětují své životy v zámoří nebo se domů vrací s těžkými následky,“ píše Trump v dopise německé kancléřce.
Něměcko je vzhledem k svému silnému postavení mezi evropskými státy kritizováno nejvíce. ,,Nedostatečné prostředky investované do německé obrany podráží bezpečnost celé aliance a ukazují ostatním spojencům, že nedodržet bezpečnostní závazky je v pořádku, protože ve vás vidí svůj vzor,“ píše podle zdroje New York Times Trump v dopise kancléřce Angele Merkelové.
V podobném tónu jako dopis Merkelové je podle The New York Times formulován dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, norské premiérce Erně Solbergové nebo belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Trump lídrům členských zemí Severoatlantické aliance vzkazuje, že si je vědom domácích politických tlaků proti zvyšování rozpočtu pro armádu, ale že sám využil značný politický kapitál, aby mohl navýšit rozpočet americké armádě.
Donald Trump podle informací médií odeslal údajně dopisů dvanáct, kompletní seznam ale chybí. Podle všeho ale noví členové NATO ze střední a východní Evropy, včetně České republiky, výzvu neobdrželi. Kromě Německa, Kanady, Belgie a Norska dopis měli obdržet také představitelé Itálie, Nizozemska, Portugalska a Španělska. Spojené státy v současnosti zodpovídají za 72 % všech výdajů na obranu zemí NATO, cíl příspívat 2 % HDP splňují jenom Británie, Řecko a Estonsko.
Česká republika dopis nedostala
Česká vláda Trumpův dopis neobdržela, potvrdila na dotaz ČTK vládní mluvčí Petra Doležalová. Upozornila zároveň, že vláda premiéra Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení zavázala „navýšit postupně rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“.
Belgický premiér Michel podle stanice Deutsche Welle prohlásil, že Trumpův dopis na něj neudělal velký dojem. Bývalý norský ministr obrany Knut Vollebaek prohlásil, že na text je možné pohlížet jako na pohrůžku. Podle některých amerických komentátorů je dopis přípravou USA na vrcholnou schůzku aliance, která se v Bruselu uskuteční příští týden před chystaným americko-ruským summitem v Helsinkách.
„NATO je stejně špatné jako NAFTA“
Americký prezident NATO dlouhodobě kritizuje, na nedávném summitu nejvyspělejších ekonomik světa G7 v Kanadě řekl, že NATO je podle něj „stejně špatná“ jako Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA). „Bude to zajímavý summit. NATO je stejně špatné jako NAFTA. Je to pro Spojené státy příliš nákladné,“ řekl americký prezident.
Lídři členských států se obávají, že bude Trump na summitu NATO v Bruselu 11. a 12. července opět otevřeně kritizovat Severoatlantickou alianci a navíc následně pochlebovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, s nímž se setká v Helsinkách 16. července. Schůzka mezi oběma státníky má začít rozhovorem mezi čtyřma očima za zavřenými dveřmi. Obava panuje především z toho, že by americký prezident mohl zpochybnit transatlantickou spolupráci v obraně jako takovou.
