Nabídka, která přišla pozdě. Před 100 lety vyzval Karel I. k federalizaci monarchie

Před 100 lety, 16. října 1918, vydal rakousko-uherský císař Karel I. manifest vybízející k obnově Rakouska-Uherska ve federaci německo-rakouského, českého, jihoslovanského a ukrajinského státu. Podle všeho ale bylo na záchranu mocnářství pozdě. V manifestu "Mým věrným národům rakouským" se mimo jiné píše: "Nyní je nutno bez váhání přikročit k novému vybudování vlasti na jejích přirozených, a tudíž nejspolehlivějších základech... Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů".

Karel I., který na trůn nastoupil v roce 1916, chtěl naplnit záměry arcivévody Františka Ferdinanda, spojenectví s Německem a vztah k Uhersku mu ale svazovaly ruce. Při pokusech o jisté česko-německé vyrovnání tak Vídeň stranila spíše německým obyvatelům českých zemí. "Domnívám se, že Františkem Ferdinandem akcentované posílení postavení slovanských národů v rámci monarchie by mělo dlouhodobý a trvalý význam," řekl k tomu vnuk posledního císaře Karel Habsburský.

V říjnu 1918 bylo ale již na záchranu mocnářství pozdě. Zahraniční politická reprezentace Čechů a Slováků již vyjednala uznání Národní rady československé jako budoucí vlády samostatného státu od vítězných mocností - Francie, Velké Británie a USA. Mocnářství se hroutilo a na jeho troskách vznikaly nové národní státy: v Praze byl 28. října 1918 vyhlášen samostatný český stát, ke kterému se o dva dny později přihlásila slovenská reprezentace z horních Uher. Republikánské tendence narůstaly i v Budapešti a revoluce začínala ovládat vídeňské ulice. Na počátku listopadu podepsal rakousko-uherský panovník příměří, které znamenalo kapitulaci monarchie. Karel opustil Schönbrunn a podepsal manifest, jímž se vzdal vlády.

Čtěte také: Češi jsou historicky úspěšní, říká nestor českého dějepisectví Robert Kvaček

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.