Čeští dolaroví milionáři nepočítají s rychlým oživením ekonomiky

Obnovení ekonomiky bude trvat řadu let, shodují se na tom čeští  dolaroví milionáři v anketě J&T Banky. Zároveň vyzývají stát, aby byl skutečně lídrem v obnově českého hospodářství. Pomoc státu by podle nich měla činit 10 % HDP. Majitelé firem zároveň kritizují vládu kvůli nedostatečnému naplňování slíbené vládní pomoci. Kritika se týkala zejména realizace úvěrových programů COVID.

Čeští majitelé firem, podnikatelé a vrcholoví manažeři nepočítají s rychlým oživením ekonomiky. Dokonce více než třetina počítá ne s pozvolným, ale s několikaletým zotavováním. Oproti krizi v roce 2008 více volají po pomoci ze strany státu. Ta by dle jejich názoru měla dosahovat výše až 560 miliard korun (10 % HDP), které by měl stát do české ekonomiky dodat. Schodek státního rozpočtu by pak stát měl řešit především zefektivňováním svého fungování a snižováním mandatorních výdajů, vyplývá to z aktuálního průzkumu J&T Banky.

„Přestože ekonomická elita nahlíží na svět z liberálně pravicových pozic, většina si myslí, že by stát měl i nadále řešit podporu koronavirem zasaženého českého hospodářství. Pomoc všude ve světě je široká a velmi štědrá, je tedy zcela logické, že naše ekonomická elita očekává stejný postup i od naší vlády. Suma pomoci by měla dosahovat maximálně 10 % HDP, což je relativně velká, ale stále střízlivá a přiměřená pomoc. Je nutné zdůraznit, že pohled elity na aktuální situaci a zotavování ekonomiky není nikterak pesimistický, ba naopak je velmi reálný,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Ekonomický restart by měl podpořit stát

Majitelé firem, podnikatelé a vrcholoví manažeři krizi vidí jako jednoznačnou příležitost pro strukturální změny v českém hospodářství. Jsou svědky uspíšení digitalizace firem, ke které došlo v době pandemie, a příležitostí, jak posunout českou ekonomiku kupředu, vidí víc. Polovina dotázaných by tak pomoc státu směřovala na transformaci a reorientaci českého hospodářství, čtvrtina by státní prostředky zapojila do kompenzace škod, jen necelá pětina by pak pomoc směřovala na zmírnění sociálních dopadů.

Nárůst státního dluhu v důsledku mimořádné pomoci by měl stát řešit omezením výdajů na státní správu a rovněž revizí mandatorních výdajů v následujících letech. Pokud by se měly hledat nové zdroje příjmů do státní kasy, pak by mělo jít především o rozprodej státního majetku než o navýšení daňové zátěže. Celá pětina respondentů pak považuje narostlý státní dluh za stále nízký a dlouhodobě akceptovatelný.

Podnikatelé mají výhrady k realizaci vládní pomoci

Dosavadní pomoc státu hodnotí česká ekonomická elita neutrálně. Vládou zvažované formy pomoci hodnotili respondenti poměrně pozitivně, k samotnému provedení jednotlivých programů podpory však již měli výhrady. Kritika se týkala zejména realizace úvěrových programů COVID. Možnost daňově zpětně uplatnit ztrátu (tzv. loss carry-back) nehodnotí pozitivně ani jako nápad. Za nápady možné pomoci tak vládě v souhrnu vystavili trojku, realizace podpůrných programů si ale odnesla čtyřku.

Investice jsou cestou z krize

Restartu hospodářství by podle respondentů pomohly nejvíce investice. Stát by vedle zvýšení přímých výdajů na investice měl také posílit podporu investic privátního sektoru. Respondenti také považují za důležité, aby stát finančně podpořil zaměstnanost.

„Je nutné si uvědomit, že jde o úspěšné podnikatele, kteří mají jasnou vizi. Mnohem více jim proto záleží na dlouhodobém pohledu a přístupu. Více tak preferují podporu v oblasti zaměstnanosti, která právě přináší dlouhodobé řešení, než v pouhé kompenzaci výpadku příjmů a zvýšených nákladů. Pouze necelá pětina by podpořila sociální programy a spotřebu domácností, tyto oblasti jsou jasným představitelem pouze krátkodobých řešení. Zcela okrajové jsou pro ně nyní investice do zdravotnictví,“ pokračuje Sklenář.

Daňové úlevy, garance, dopravní infrastruktura a rekvalifikace

V oblasti podpory investic v soukromém sektoru chtějí podnikatelé rovné příležitosti pro všechny. Namísto dotačních programů by tak od státu více uvítali daňové úlevy navázané na uskutečněné investice nebo garance a státní podporu financování investic. V oblasti podpory zaměstnanosti respondenti preferují snížení zdanění práce, které je u nás jedno z nejvyšších v Evropě. Podporují také rekvalifikační programy. Více kvalifikovaná práce si ve zmodernizovaném českém hospodářství snáze najde uplatnění. Za krátkodobou pomoc bez systémové změny a dlouhodobého dopadu pak označují kurzarbeit a dotace na pracovní místa. U těch jim pak také vadí výběrové přidělování.

Pokud jde o státní investice, nejvíce financí by směřovali do zkvalitnění dopravní infrastruktury. Ta je dlouhodobým problémem České republiky. Hned za dopravní infrastrukturou je v žebříčku priorit respondentů podpora vědy, výzkumu a vzdělávání. To potvrzuje význam, který ekonomické elity přikládají nutnosti strukturálních proměn českého hospodářství směrem k práci s vyšší přidanou hodnotou.

Optimisté sází na prudké oživení ve tvaru „V“

Ekonomické predikce budoucnosti připomínají hru s písmenky. Optimisté věří v písmeno „V“, které by znamenalo rychlé oživení ekonomického růstu. Méně optimistické scénáře zase mluví o písmenech „U“ nebo „W“, nebo dokonce o křivce ve tvaru „L“. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská již před nedávnem upozornila, že i nejpříznivější prognóza ve tvaru „V“ by neznamenala návrat na úroveň před koronavirovou krizi.

„Bude se ekonomika chovat jako trampolína? Propad dolů a pak odražení od dna? Naše prognóza s tím nepočítá. Bohužel. Ani oživení ve tvaru „V“ nedostane ekonomiku zpět na předkrizovou úroveň. Ztráta některých podnikatelských příležitostí bude trvalá, nastane jiná ekonomická realita,“ uvedla ekonomka na Twitteru. Horská proto upozorňuje, že je potřeba začít diskutovat o budoucí strategii rekonstrukce ekonomiky.