Obce, které utopily miliardy ve Sberbank, už dotuje stát. Úřady majetek banky nezmrazí

Desítky obcí a několik krajů se kvůli krachu Sberbank CZ dostaly do problémů. Ke svým penězům nemají přístup už od konce února, kdy lidé v panice související s ruskou invazí začali vybírat své vklady. Rekordmanem je s 2,4 miliardami Kraj Vysočina. Některé samosprávy kvůli zmrazeným účtům pozastavují plánované investice. Vypořádání vkladatelů mohly značně zabrzdit i poslední protiruské sankce ze strany EU, na seznamu je nově i mateřská Sberbank se sídlem v Moskvě. České úřady ale nemají v plánu majetek české pobočky zmrazit.

Finanční analytický úřad tento týden oznámil, že majetek české banky Sberbank CZ nebude podléhat novým protiruským sankcím, které EU vyhlásila na konci července. Ruská banka Sberbank ji totiž formálně vlastní, ale podle FAÚ neovládá. Pokud by došlo ke zmrazení majetku české pobočky, znamenalo by to, že pohledávky velkých vkladatelů a samospráv nemohou být uspokojeny ani v rámci insolvenčního řízení.

Česká pobočka ruské Sberbank se ocitla v problémech už několik málo dní po ruské invazi na Ukrajinu. A zatímco těm menším vkladatelům (do 2,5 milionu korun) se podařilo peníze v uplynulých měsících vrátit skrz takzvaný garanční fond, velcí klienti - a mezi nimi také řada měst, obcí a krajů - na své peníze stále čekají.

Nejvíc peněz zůstalo na termínovaných vkladech Kraji Vysočina, celkem 2,4 miliardy korun, které kraj nestihl včas vybrat. „Nyní máme zajištěn dostatek vlastních i externích zdrojů od jiných finančních institucí. Některé projekty však mohou být posunuty v čase,“ uvedla pro Echo24 za kancelář hejtmana Jitka Svatošová. Běžný chod kraje podle ní ale ovlivněn není.

Mezi velké klienty patřil také například Moravskoslezský kraj, jemuž na účtu zůstalo zmrazeno asi 350 milionů, nebo se 160 miliony kraj Jihomoravský. O 160 milionů přišla shodně také Praha a Ostrava, necelá třetina ročního rozpočtu zůstala uvězněna v bance také dvanáctitisícovému Uničovu (106 milionů) nebo podobně velkému Šternberku (dokonce 125 milionů) a další více než stovce samospráv.

Některá města jsou na dně, potřebují pomoc

Část z nich už přiznala, že pro ně nedostupnost financí, i když snad, jak všichni věří, jen dočasná, znamená pozastavení některých investic, staveb apod. Ministerstvo financí pro Echo24 sdělilo, že o pomoc už požádala jak nejvíc postižená Vysočina, tak devět menších samospráv: obec Senice na Hané, město Žulová, obec Určice, obec Moravskoslezský Kočov, obec Těšetice, obec Hevlín, obec Záříčí, městys Kovářská a obec Mahouš.

Další obce, které ministerstvo zadotovalo s předstihem, vytipoval Svaz měst a obcí a sdružení samospráv. „V měsíci květnu vyplatilo ministerstvo financí mimořádnou zálohu příspěvku na výkon státní správy (jednorázová výplata příspěvku do konce roku) ve výši 103,9 milionů korun obcím, které měly vážné problémy s likviditou v souvislosti s nedostupností jejich peněžních prostředků na účtech zřízených u Sberbank CZ. Jednalo se celkem o 28 obcí, které buď vytipovalo Sdružení místních samospráv ČR a Svaz měst a obcí ČR nebo se na ministerstvo přímo obrátily. Dále byla vyplacena mimořádná záloha příspěvku na výkon státní správy Kraji Vysočina, který ji obdržel v květnu ve výši cca 70 milionů korun,“ uvedl mluvčí resortu Stefan Fous s tím, že ministerstvo v tuto chvíli další kroky nezvažuje.

Kdy se peníze dostanou zpět k samosprávám, záleží na průběhu insolvenčního řízení. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank CZ je podle insolvenčního návrhu její úvěrové portfolio banky, tvořené úvěrovými smlouvami. Zatím však o koupi banky, nebo její části, nemá podle dostupných zdrojů výraznější zájem žádný z konkurentů na trhu. Celkové závazky Sberbank CZ vůči věřitelům činí aktuálně 61,762 miliardy korun. Většina ze zhruba 120 tisíc klientů si svůj účet otevřela již dříve u německé Volksbank, kterou v roce 2013 koupila právě ruská Sberbank.