Čína ještě přiživuje inflaci způsobenou ruskou válkou. „Chová se jako malá země“

Rusko je zodpovědné za potravinovou krizi a růst cen energií kvůli invazi na Ukrajinu, ale Čína má na svědomí kroky, které celosvětově tlačí růst inflace. Vyplývá to ze studie amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.Analytici ve studii zdůrazňují vliv restrikcí a cel uvalených na dvě největší vývozní komodity, a to vepřové maso a hnojiva. Všímají si také oceli.

Analytici upozorňují na čínská omezení a cla uvalená na hnojiva a vepřové maso. Čína také aplikovala nová omezení na ocel, u níž patří mezi největší světové dodavatele. „Problém Číny je, že se pořád chová jako malá země. Jejich opatření mají často vliv na domácí ekonomiku – třeba sníží ceny určitého zboží. Jenže tím často nutí žebrat i vlastní sousedy,“ tvrdí vědci Petersonova institutu Chad Brown a Yilin Wangová.

Ceny hnojiv začaly růst loni. Šlo o důsledek vysoké poptávky a vyšších cen energií, a ještě více vzrostly po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu. Čína nejdřív omezila vývoz, aby prý „nestrádal jejich vlastní trh“. Navýšila proto cla, jenže tím pádem začala klesat výroba hnojiv, když firmy neměly šanci vyvážet své zboží.

A tak začala klesat i cena uvnitř Číny. Křivka cen by se měla podle Reuters zklidnit koncem letošního léta. Když je ale na trhu méně hnojiv, vyprodukuje se méně jídla, proto se problém nemohl objevit v horší dobu než během rusko-ukrajinského konfliktu, který zásadně omezil vývoz slunečnicového oleje či obilí.

Ceny za ocel rapidně vzrostly během minulých let, když se Čína snažila splnit požadavky na snížení uhlíkové stopy.
Ze strachu o růst cen uvnitř země zakázala import ocelového šrotu, zavedla vývozní restrikce a zvedla vývozní daně. Ceny ocele proto letos v březnu v Číně klesly. „Tyto výsledky jsou ale na úkor výdajů zbytku světa, kde zůstávají ceny vysoké. Vytváří rozdíly mezi čínským a celosvětovým trhem,“ píšou analytici.

Příběh vysokých cen za vepřové se začal psát roku 2018, když Čínu, která produkuje polovinu světových zásob vepřového masa, zasáhla vlna africké prasečí chřipky. To stát donutilo zabít 40 % dobytka, a cenu za vepřové v roce 2019 víc než zdvojnásobit. Čína své zboží začala z celosvětového trhu stahovat a ceny celosvětově letěly nahoru. Čínské autority se nicméně začaly u vývozu vepřového postupně vracet k původnímu stavu, problém prasečí chřipky totiž postupně ustupuje.