„Ruští generálové by nedovolili Putinovi odpálit jadernou zbraň. Řekli by Ne“

Rusko vyhlásilo poprvé od konce druhé světové války mobilizaci. Na okupovaných územích Ukrajiny zároveň zaranžovalo referenda a na základě jejich výsledků se je chystá prohlásit za ruská území. Logika je zřejmá. Postup Ukrajinců do těchto oblastí bude chtít Moskva vydávat za útok na Rusko. Co Putinova mobilizace znamená pro Evropu? Jak může ovlivnit další vývoj války na Ukrajině a poměry v Rusku?

V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla hledají odpovědi generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky, politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování.

Pane generále, podle vás je mobilizace zásadní zlom v celé válce.

Šedivý: Samozřejmě. Putin k mobilizaci dřív nebo později musel přistoupit. A přistoupil k ní až ve chvíli, kdy už vyčerpal všechny možnosti původního kontingentu, se kterým začal v únoru invazi. Už nebyl schopný sehnat pro Ukrajinu další rekruty, případně vojáky té soukromé Wagnerovy armády. Postupem času se ukazovalo, že Ukrajinci jsou početně silnější. Že jsou silnější v kvalitě zbraní a dost možná i v počtu zbraní. Musel k tomu přistoupit, ale odkládal to, co to šlo, protože věděl, že reakce společnosti bude velmi negativní.

Byla reakce ruské společnosti ještě negativnější, než Putin čekal?

Šedivý: To, že nechal situaci na frontě dojít tak daleko, než se odhodlal k mobilizaci, svědčí o tom, že si moc dobře uvědomuje, jak vyhrocená atmosféra ve společnosti je. Nebylo to poprvé. Stejné napětí vznikalo, když se Gorbačov rozhodl poslat další vojáky do Afghánistánu a výbor matek vojáků se proti tomu velmi ostře postavil. A to v celé tehdejší válce padlo jen 14 500 Rusů. Za celé ty roky. Teď se mluví o tom, že na Ukrajině od února padlo už 10 000 Rusů. Podobný odpor společnosti zažil Putin i při těch čečenských válkách. On moc dobře věděl, že ve chvíli, kdy mobilizaci spustí, přijde velký odpor společnosti. Určitě má dobré informace, jaká je atmosféra v těch vrstvách, které tvoří základ ruské společnosti. Proto se nechtěl dlouho odhodlat. Nakonec to udělal. A vidí, že je to skutečně velký problém.

Odhadem na 260 tisíc ruských mužů uteklo před mobilizací do zahraničí. Má je Evropa přijímat?

Kofroň: Nevím. Na jedné straně je argument: Nepřijímejme je. Jsou to lidé, kterým nevadí Putinův režim. Vadí jim, že by měli jít zemřít na frontu. Co si o nich myslet? To je pravda. Morálně to asi nejsou lidé, kterým bych úplně chtěl pomáhat. Asi bych byl opatrný. Na druhé straně, když jim uzavřeme hranice, tak budou dřív nebo později mobilizovaní. Vy mi na to řeknete: To jsou ti, kdo se budou proti Putinovi bouřit. Jste si tím ale tak jisti? V roce 1914 u nás došlo k mobilizaci. Byli mobilizováni Češi. Ve vlacích si zpívali: My jdeme na Rusa, nevíme proč. Když ale byli nasazeni do bitvy, tak bojovali. A bojovali tam tehdy skoro stejně dobře jako Němci. Panuje tady mýtus, že Češi se tehdy hlavně na východní frontě masově vzdávali. Oni byli ochotni bojovat. Ne s nějakým nadšením. Ale byli ochotni bojovat. A dokud ta situace nebyla opravdu kritická, tak svoji povinnost plnili. A to naši předkové Rakousko-Uhersko neměli moc rádi. Proč si myslíte, že oni byli ochotni bojovat a teď Rusové nebudou režimem přesvědčeni nebo donuceni, aby bojovali?

Koštoval: Kolektivní vina je vždycky špatně. Myslím, že máme Rusy přijmout – s výjimkou těch, kteří sem chtějí pod pláštíkem utečenců jako špioni ruské FSB nebo SVR. Ten screening se dá udělat. Bílá místa v životopise se vždycky snadno najdou. Když se k nim otočíme zády, potvrdíme tím, že jsme rusofobní. Jak to tvrdí kremelská propaganda. Když je nepřijmeme a zůstanou v Rusku, budou nakonec protizápadní. To nechceme.

Šedivý: Já bych je nepřijímal. Zaprvé jsou en bloc bezpečnostním rizikem. Není pravda, že jsou protiruští. Jsou pořád protizápadní. Oni mají vykonat v Rusku změnu režimu. Nejen aby tady v klidu přečkali válku. Ukrajinský prapor Monako je klasickým příkladem, jak se dá vydržet v zahraničí (řada bohatých Ukrajinců utekla před mobilizací do Monaka – pozn. red.). Rusové mají domácí úkol svrhnout Putina.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.