Očkování proti covidu dostane 70 procent světové populace, dohodli se lídři G20

V Římě v sobotu začíná dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20, kde se hlavy států a vlád těchto zemí setkají osobně poprvé od propuknutí pandemie před téměř dvěma lety. Právě zotavení ekonomik po zdravotní krizi má být jedním z hlavních témat jednání. Očekává se, že státníci vyhlásí cíl naočkovat 70% světové populace do září roku 2022. Hovořit se ale bude také o tom, jak aktuálně řešit stoupající ceny energií. Těsně před začátkem klimatické konference OSN v Glasgow budou lídři probírat také to, jak může G20 přispět k úspěchu boje s globálním oteplováním.

Podle výsledků pátečního jednání ministrů zdravotnictví skupiny G20 si hospodářské velmoci kladou za cíl naočkovat proti koronaviru do příštího září minimálně 70% světového obyvatelstva. Do konce letošního roku se má světová proočkovanost pohybovat kolem 40%. "Podnikneme všechny kroky, abychom spustili zásobování vakcínami a dalším důležitým medicínským materiálem," stojí v závěrečném dokumentu z páteční schůzky.

Na konkrétních opatřeních se ale hospodářské velmoci nedohodly. Na summitu v Římě se staly terčem kritiky aktivistů. V nejchudších zemích totiž proočkovanost dosahuje dvou až čtyř procent, zatímco v nejbohatších se pohybuje kolem 70%.

Zklamáním pro hostitelskou zemi je fakt, že někteří politici se nakonec rozhodli zůstat doma a k jednáním se připojí jen virtuálně. Do Říma nedorazí ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, ale ani lídři z Mexika, Japonska či Saúdské Arábie. Kvůli souběhu summitu G20 s klimatickou konferencí COP26, která začíná v neděli ve Skotsku, se ale k italské metropoli přesto upírá mimořádně velká pozornost.

Víc peněz na klima

Ochrana klimatu, měla být na summitu hlavním tématem. Očekávala se diskuse o opatřeních, která by mohla omezit oteplování planety na 1,5 stupně. Paralelně se summitem se totiž ve skotském Glasgowě koná klimatická konference COP26. Také na něm budou mít státy skupiny G20 hlavní slovo. Závěry obou summitů ale mohou mít menší váhu kvůli neúčasti některých zemí klíčových pro boj s klimatem.

G20 Summit: PM Narendra Modi & other world leaders assemble for 'family photo' at Roma Convention Center, Rome#G20RomeSummit #ModiInRome #PMModiInItaly pic.twitter.com/FXQQlw1Nsq

— Anand Prakash (@anandmriu21) October 30, 2021

Britský premiér Boris Johnson přesto předem deklaroval, že se bude pokoušet státníky na poslední chvíli přesvědčit, aby si stanovili ambicióznější závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů a věnovali na boj s klimatickými změnami více peněz. Podle něj může pomoci i to, že se jednání konají v blízkosti ruin antického Říma, které všem připomenou, že i moderní civilizace se může kvůli nečinnosti vlád na poli klimatu brzy ocitnout v troskách.

Lídři na summitu skupiny G20 podpoří dohodu o zavedení globální minimální daně, nadnárodní podniky mají od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. Vyplývá z návrhu závěrů schůzky, z nichž cituje agentura Reuters. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně.

Globální minimální daň

Závěry summitu se budou formálně schvalovat v neděli. Měla by se v nich objevit také globální minimální daň. Její zavedení ohlásila OECD začátkem října. Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny.

Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou.

"Součástí dnešní dohody zemí skupiny G20 bude také podpora nové podoby zdanění technologických obrů, zejména amerických společností. Ty by měly v budoucnu své daně odvádět tam, kde jsou činné, nikoli tam, kde formálně vykazují své zisky, což jsou často opět země typu Irska nebo jiné daňové ráje," uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Česká státní pokladna by podle jeho odhadu mohla díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.

Na bezpečnost účastníků summitu v ulicích města dohlíží až 6000 policistů a 500 vojáků. Ti mají pomoci udržet pořádek i během dnešních demonstrací. Protestní akce chystají například italští komunisté, odbory a také aktivisté z ekologického hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost).