OBRAZEM: Sloupy stvoření. Webbův teleskop zachytil úchvatný kosmický úkaz po 27 letech

POHLED Z VESMÍRU

OBRAZEM: Sloupy stvoření. Webbův teleskop zachytil úchvatný kosmický úkaz po 27 letech
Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Foto: NASA Webb telescope
6
Svět
Sdílet:

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Fotografie z hlubin vesmíru zveřejnila Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země 6500 světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost, a je přesně tak majestátní, jak doufali, napsala agentura AFP. Snímek pořízený Webbovým teleskopem zachycuje oblast rozpínající se přes osm světelných let a vědcům pomůže lépe pochopit, jak se rodí hvězdy.

„Nejprve zaměřte svou pozornost na špičky pilířů, z nichž mnohé se zdají být zbarvené ohnivou „lávou“. Mladé hvězdy zde pravidelně vystřelují proudy materiálu, které se srážejí s pilíři, a ty pak mohou vytvářet zvlněné obrazce,“ napsala NASA na twitteru s tím, že tuto rudou záři vytváří energetické molekuly vodíku.

„Pilíře vypadají jako oblouky a věže vystupující z pouštní krajiny, ale jsou vyplněny poloprůhledným plynem a prachem a neustále se mění. Jedná se o oblast, kde se formují mladé hvězdy – nebo se sotva vymanily ze svých prachových zámotků a dále se formují,“ uvádí portál Webbtelescope s tím, že nově vzniklé hvězdy jsou „hlavní atrakcí scény“. „Jsou to jasné červené koule, které se někdy objevují s osmi difrakčními hroty. Když se v pilířích vytvoří uzly s dostatečnou hmotností, začnou se hroutit pod vlastní gravitací, pomalu se zahřívají a nakonec začnou jasně zářit,“ dodává web.

Díky senzorům zachycujícím blízké infračervené záření se Webbově teleskopu podařilo proniknout i skrze plyn a prach a ukázat dosud ukryté hvězdy. Na výsledné fotografii jsou mimo jiné ve špičkách sloupců vidět miniaturní červené body. Jedná se o mladé hvězdy, staré jen několik stovek tisíc let. Ve stejných místech lze pozorovat i rudé až oranžové šmouhy připomínající lávu. Způsobují je právě mladé hvězdy, ze kterých tryskají proudy materiálu, který se střetne s okolními plyny a prachem.

Hubbleův dalekohled pořizuje snímky vesmíru z oběžné dráhy Země od roku 1994. Mezi nejslavnější fotografie patří série s velmi mladými galaxiemi, které se na černém pozadí třpytí jako drahokamy, a právě Sloupy stvoření. První, známější fotografii dalekohled pořídil v roce 1995, další pak v roce 2014.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard Kč) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články