„Ruce pryč od Československa.“ Mladý fyzik putoval za trest na Sibiř, dnes žije v USA

„Ruce pryč od Československa.“ Mladý fyzik putoval za trest na Sibiř, dnes žije v USA
Pavel Litvinov. Foto: Ústav pro studium totalitních režimů
Svět

JEDEN Z OSMI STATEČNÝCH

Echo24

Fyzik Pavel Litvinov, který se narodil 6. července 1940 v prominentní sovětské rodině, se do historie zapsal jako jeden z „osmi statečných“. Tedy skupiny disidentů, která v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Pár minut trvající vystoupení z 25. srpna 1968 přineslo všem účastníkům pronásledování. Litvinov skončil na pět let v zabajkalské Čitě a v roce 1974 emigroval do USA.

Rodinný původ přitom nadějného mladíka předurčil k jiné kariéře. Jeho děd Maxim Litvinov byl prakticky celá 30. léta Stalinovým ministrem zahraničí a přestože po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop nakrátko upadl v nemilost, podílel se na utváření sovětské zahraniční politiky až do své smrti v roce 1951. Sám Pavel Litvinov byl od dětství vychováván v duchu Stalinova kultu, ze kterého procitl až po diktátorově smrti a návratu rodinných přátel z lágrů.

Vystudoval fyziku na Lomonosovově univerzitě a začal učit na Institutu chemické technologie, během 60. let se ale Litvinov také seznámil s disentem a samizdatem včetně díla Alexandra Solženicyna. Brzy se sám zapojil do hnutí na obranu lidských práv v Sovětském svazu, v roce 1967 stál za výzvou, která svět upozornila na soud se spisovateli Alexandrem Ginzburgem a Jurijem Galanskovem. Účast Pavla Litvninova na demonstraci v srpnu 1968 tak nebyla „rána z čistého nebe“.

Skupinu protestujících kromě něj tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Až na Rudém náměstí se k nim připojila mladičká Taťjana Bajevová. Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“.

Víc ale nestačili. Po několika minutách byla skupina surově napadena davem kolemjdoucích a policisty v civilu a skončila v cele. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v lágrech, psychiatrické léčbě nebo – jako v případě Litvinova – do vyhnanství.

Po konci trestu musel Litvinov emigrovat, v USA se nadále věnoval fyzice i lidským právům. V roce 2018 mu ministr zahraničí Martin Stropnický udělil cenu Gratias agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí.

Čtěte také: V Moskvě si připomněli protest proti okupaci ČSSR v roce 1968