Špatná zpráva. Češi musí letos počítat s inflací 8,5 %. Ceny meziročně poskočí i o 10 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.

„Hlavním makroekonomickým problémem letošní roku bude akcelerující inflace. Průměrný růst cen letos podle našich odhadů dosáhne 8,5 %, v prvním čtvrtletí dokonce meziroční inflace bude atakovat hranici 10 %. My jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019-2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 % na 42 % HDP. Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura

„O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím," uvedl ministr.

Česká národní banka má inflační cíl na úrovni dvou procent, což je ale podle expertů velmi vzdálená meta. Podle ministerstva financí se vysoká inflace se stává makroekonomickým a sociálním problémem. K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Proinflačním směrem bude působit také cena ropy a jednotkové náklady práce, síla těchto faktorů by ale měla být menší než v roce 2021. „Frikce v zásobování nejspíše budou přetrvávat i v první polovině roku. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru,“ uvádí MF v tiskové zprávě.

Problematické je také přehřátí pracovního trhu. Po krátké pauze se na něm opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. „Nedostatek pracovníků přetrvává prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Díky pokračujícímu hospodářskému růstu se nezaměstnanost dále snižuje. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a že v roce 2022 dále poklesne až na 2,3 %,“ uvádí ministerstvo.

Česká národní banka v listopadové prognóze čeká letos růst HDP o 3,5 procenta. Zároveň centrální banka počítá s průměrnou inflací 5,6 procenta. Nové odhady banka zveřejní počátkem února. Podle prosincových výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí letos ekonomika poroste o 3,9 procenta. Letošní průměrnou inflaci tehdy odborníci odhadovali na 5,5 procenta.

Inflace v Evropě

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

„Příspěvek růstu cen energií k celkovému meziročnímu růstu cen v eurozóně se v průběhu roku zvýšil o tři procentní body, a vysvětluje tak velkou část zrychlení inflace v minulém roce," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil také, že po očištění o vliv cen energií byla inflace v české ekonomice mezi nejrychleji rostoucími v zemích EU.

„Z pohledu vývoje cen bez energií byla inflace v České republice třetí až čtvrtá nejvyšší v zemích EU, hned za Litvou a Maďarskem, a na stejné úrovni jako v Polsku," uvedl Seidler. Odeznění odpuštěné DPH u energií a propis vyšších cen energií začátkem letošního roku v lednu podle něj posune celkovou inflaci v Česku podle metodiky Eurostatu výrazněji nad průměr celé EU.

V listopadu byla míra inflace v eurozóně na 4,9 procenta a v celé unii na 5,2 procenta. O rok dříve, tedy v prosinci 2020, byla eurozóna ještě v deflaci. Ta činila minus 0,3 procenta. Míra inflace v EU před rokem činila 0,3 procenta.