Návrat ztraceného kmene. Islám objevuje židovskou minulost
TÝDENÍK ECHO
Dvě starověké orientální říše před dvěma a půl tisíci let napadly tehdejší židovské státy a odvlekly jejich obyvatele na východ. V roce 2021 tyto události z učebnic dějepisu dostaly nový politický význam, nikoli poprvé. Tentokrát se týkají Iráku a Afghánistánu.
Krátce poté, co se hnutí Tálibán dostalo znovu k moci, začalo usilovat o mezinárodní legitimitu. Nový Afghánistán je prý ochoten navázat vztahy s jakýmkoli státem, v výjimkou Izraele. Pro radikální islámské hnutí je to logický postoj. Ironií je, že i Afghánistán by někdo mohl nazvat „židovským státem“. Jak to?
Paštuni, kteří tvoří největší část afghánského obyvatelstva, jsou podle některých názorů potomky starověkých Židů. Je to jedna z teorií, které se snaží vysvětlit nepříliš jasný původ Paštunů, národa, který žije zejména v Pákistánu, Afghánistánu a částečně i v Indii. Tato „evropsky“ vyhlížející etnická skupina mohla přijít ze střední Asie, z oblasti dnešního Íránu, anebo právě z někdejšího izraelského království.
Fantomová bolest
Pro vysvětlení je třeba vrátit se hluboko do minulosti. Před třemi tisíci lety, kolem roku 1000 před naším letopočtem, vznikl ve východním Středomoří malý stát. Vládl mu, přinejmenším podle bible, král Saul. Po něm přišel na řadu jeho zeť David a po něm zas syn Šalomoun.
Krátce po Šalomounově smrti se prosperující království rozpadlo na dvě menší, severní Izrael a jižní Judsko. A oba státy se nevyhnutelně staly obětí mocnějších. Kolem roku 720 př. n. l. zničila Izrael Asýrie, kolem roku 586 př. n. l. totéž učinili Judsku Babyloňané. V obou případech dobyvatelé odvlekli podstatnou část obyvatel pryč, taková byla tehdy běžná praxe.
