Ceny za rok stouply o více než 17 %. Inflace je nejvyšší od prosince 1993

Růst inflace stále nezpomaluje. Za červen v Česku spotřebitelské ceny meziročně stouply o 17,2 procenta, uvedl Český statistický úřad. Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.

Růst zrychlil už podvanácté za sebou, v květnu dosahovalo tempo růstu 16 procent.

Inflace je i nadále nejvyšší do prosince 1993. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. „Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje,“ uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.

Maxima by inflace měla dosáhnout v červenci, kdy se pravděpodobně přiblíží 20 procentům. Jejími příčinami jsou hlavně zvyšující se ceny energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a faktory po pandemii covid-19.