My Němci můžeme jít Evropě příkladem, říká Peer Steinbrück

O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky. Ze záchranné operace finančního a bankovního systému se následně stala operace na záchranu eura a z ní operace na záchranu ekonomik jižního křídla eurozóny. Dnes jde expanzivní měnová politika Evropské centrální banky do svého desátého roku, notně přispívá k inflaci a Steinbrück v ní spatřuje největší nebezpečí doby. Jiná strategická rozhodnutí oněch šestnácti let – otevření hranic v roce 2015, odstavení jaderných reaktorů nebo dnešní klimatickou politiku – naopak v zásadě podporuje. Před osmi lety byl Peer Steinbrück ve spolkových volbách hlavním vyzývatelem Merkelové. Co o ní soudí?

Jak byste posledních šestnáct let charakterizoval?

Těch šestnáct roků bylo především stabilních. Angela Merkelová svým vystupováním působila jako matka nad všemi německými kredenci s porcelánem neboli jako dobrá manažerka. Každopádně se s ní převážná část německých voličů cítila v bezpečí. Jestli přitom nutně posunula dopředu ústřední otázky budoucnosti, nad to bych kladl otazník.

A cítil se německý volič s ní v bezpečí oprávněně?

Myslím, že ano. Paní Merkelová musela zvládat sérii krizí: bankovní a finanční krizi, pak krizi eura, uprchlickou krizi, vyhrocení vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou, potíže v transatlantickém vztahu za prezidenta Trumpa, nakonec koronovou pandemii. V rychlém sledu šly po sobě momenty, v nichž se musela osvědčit jako krizová manažerka – a osvědčila. Ostatně i z pohledu mnoha evropských sousedů.

Dala by se sestavit i kritická bilance těch 16 let. Například: němečtí žáci padají v mezinárodních srovnáních v přírodních vědách a matematice, Německo jako země se propadá v žebříčku nejvíc inovativních zemí. Mohl bych pokračovat.

Já taky. Deficitů, které bych rozhodně nebagatelizoval, je řada. V neposlední řadě nám pandemie korony ukázala, jak zaostáváme v digitalizaci veřejné správy, právě i ve zdravotnictví. Školství máme podfinancované, skandinávské země investují do vzdělání mnohem víc a s lepšími výsledky. Zatřetí si musíme dát pozor, abychom si udrželi naši zatím ještě pořád vysokou konkurenceschopnost ve  vědě, vývoji a právě v inovacích. Začtvrté naše hmotná infrastruktura přímo volá po obnově. Zapáté nám stárne společnost, což je velký a víceméně podceňovaný problém. To všechno jsou věci, které v éře Merkelové nebyly moc nasvíceny. Ale zase se z toho nedá vyvozovat, že by Německo najednou v mezinárodním srovnání padalo na ta místa, ze kterých už se sestupuje do nižší ligy. To určitě ne, hlavně když se budeme srovnávat s jinými zeměmi v Evropě.

Celý rozhovor najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.