Pravidla pro prezidentskou volbu jsou zmatená. Chybí i trest za porušení čestné kampaně

Mezi stížnostmi jednotlivých prezidentských kandidátů na neuznané podpisy se objevují i názory, že by potřeboval zpřesnit zákon o volbě prezidenta. Svůj podíl chyby třeba právě při počítání hlasů už uznalo ministerstvo vnitra, ministr Vít Rakušan už avizoval, že po nadcházejících volbách se na změnu pravidel podívá. Podle ústavních právníků by také bylo dobré vyřešit, od kdy se kupříkladu podpisy mohou sbírat, nebo jestli ten samý zákonodárce může kandidaturu podepsat vícero uchazečům. Jan Kysela z pražské Právnické fakulty pak navrhuje i sankce za porušení pravidel poctivé předvolební kampaně.

„Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud. Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží,“ slíbil Rakušan.

Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud. Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) November 26, 2022

Sankce za neférovou kampaň

Podle Jana Kysely resort v tomto případě zákon nutně měnit nemusí. „Ta veřejná kritika se netýká ani tak toho, co je napsáno v zákoně, ale spíš, jak ten zákon vykládá ministerstvo vnitra. Připadá mi ne úplně nesporné, abychom nutně museli měnit zákon, když je docela dobře možné změnit aplikační praxi buď tak, že se to řeknou úředníci ministerstva vnitra mezi sebou, nebo že jim to řekne sám ministr,“ sdělil redakci.

Kromě způsobu počítání chybovosti v odevzdaných arších by podle něj bylo dobré vyjasnit, jestli poslanci a senátoři mohou podpisem podpořit vícero kandidátů nebo jestli je možné odevzdat podpisy těch zákonodárců, kteří už funkci nezastávají. Kysela je také pro zavedení nějakého trestu, když kandidát nevede kampaň poctivě.

„Když vám zákon velí, abyste vedli kampaň čestně a poctivě a jediným typem sankce je, že by se zneplatnily volby, tak je asi jasné, že k takové sankci často docházet nebude,“ řekl. Bylo dobré se zamyslet, jestli by taková porušení pokynu neměla vést k přestupku o němž by se mělo v nějakém hodně rychlém řízení rozhodnout, doplnil.

Sjednotit, shodují se právníci

Zuzana Vikarská z Katedry ústavního práva na Masarykově univerzitě má za to, že by se některé nejasnosti měly především sjednotit, aby nemohly platit obě varianty možného výkladu. „Obecně se ukazuje, že by bylo dobré alespoň zakotvit některé právní otázky, které teď ze zákona nelze vyčíst – jako příklad mě napadá otázka, odkdy lze sbírat podpisy poslanců, senátorů a občanů. Jako nejpravděpodobnější časový bod se jeví byt moment vyhlášení voleb, ale lze přemýšlet i o celém období mandátu předchozího prezidenta. Ať už je to jakkoliv, bylo by dobré to vědět předem. Stejně tak otázka vícečetných podpisů poslanců či senátorů. Myslitelné je obojí, zakotveno má být jedno řešení,“ uvedla pro deník Echo24.

Podle její kolegyně Marie Zámečníkové je problematické především období nominace jednotlivých kandidátů. „Velmi benevolentní výklad podmínek pro nominaci ze strany ministerstva může vést k dalekosáhlým praktickým problémům (zejména akceptace nominace kandidátů „starými“ poslanci). Je tedy třeba vyjasnit, od jakého okamžiku lze sbírat podpisy poslanců/senátorů, zda poslanec/senátor může podepsat kandidaturu i vícero kandidátů, a konečně by podrobné analýze měla být podrobena i hranice 50000 podpisů u občanských kandidátů (je tato hranice efektivní a nezpůsobuje i státu zbytečné náklady při kontrole podpisů a následném řešení volebních stížností vyškrtnutých kandidátů)?“ táže se.

Jaroslav Benák z téže fakulty vidí problém v tom, že vůbec byla prosazena přímá volba prezidenta. „Ta novela ústavy byla z mého pohledu nepromyšlená. Na jedné straně přinesla prezidenta s velkou demokratickou legitimitou a na druhé straně mu ponechala spíše skromné pravomoci. Za mě by největší smysl dával návrat k parlamentní volbě,“ sdělil.

Vnitro uznalo formalismus

Nejvyšší správní soud (NSS) v těchto dnech rozhoduje o stížnostech vyřazených kandidátů, kteří podle přezkumu ministerstva vnitra neodevzdali 50 tisíc platných podpisů občanů. Některým z nich jako podnikatelům Karlu Janečkovi a Karlu Divišovi limit unikl jen o několik stovek hlasů. Janečkovi pak úředníci neuznali jeho vlastní podpis.

Resort vnitra už ve vyjádření, které si vyžádal soud, uznalo že v tomto případě postupovalo příliš formalisticky, šlo podle něj o „hraniční případ“. „Z jediné sporné situace nemůže být usuzováno na systémové pochybení ve vztahu k dalším neověřeným záznamům a nemůže vést automaticky k požadavku na znovuprovedení celé kontroly ze strany jiného orgánu, v daném případě soudu,“ stojí ve vyjádření.

Vnitro také podle svého vyjádření nemělo jinou možnost, než kandidátku na prezidentku Denisu Rohanovou zaregistrovat pro lednovou volbu, a to přesto, že ji podpořili jen poslanci z bývalé Poslanecké sněmovny. Soud se teď zabývá podnětem skupiny senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera a domnívají se, že při registrování Rohanové postupovalo vnitro v rozporu se zákonem. Soud musí rozhodnout nejpozději 15. prosince.