Babiš ČSSD ukázal, kam je vstup zakázán

České státní finance na tom nejsou ideálně, tedy jsou na tom hůř, než se zdálo, když se loni sestavoval rozpočet na letošní rok. V této situaci sociální demokracie vznesla požadavek zavést sektorovou daň pro banky. Slibuje si od ní 14 miliard korun. Nicméně Andrej Babiš se svým menším koaličním partnerem v pondělí doslova vydrbal a sektorová daň je pořád stejně vzdálená jako předtím.

Premiér nechce o dani na banky ani slyšet. Nelze vyloučit, že tu uplatňuje obecný ekonomický rozum, stoprocentně však v jeho uvažování hrají roli také ryze osobní důvody, o nichž v Echu opakovaně píšeme (například zde). Ve zkratce jde o to, že Agrofert je kvůli refinancování svých úvěrů na českých bankách životně závislý. V roce 2017 bankám podle výroční zprávy koncernu dlužil 34 miliard korun. Kdyby banky koncern zesplatnily – což by správně podle vnitřních pravidel bankovního světa měly dělat vůči každému trestně stíhanému klientovi –, znamenalo by to okamžitý kolaps podnikání. Ke vší smůle ještě Babišovi podle dostupných zpráv klesá zisk, hlavně v chemické noze jeho chemicko-zemědělského impéria. Na benevolenci bankéřů je tak trochu závislý.

Proto není divu, že s bankovní daní nechal ČSSD naběhnout do zdi. Koaliční radu, která se měla konat v pondělí večer po schůzi vlády, v podstatě za chůze zrušil. Oficiálně se protáhla schůze vlády, která jednala o něčem tak důležitém, jako je české předsednictví EU. I kdyby bylo důležité, rozhodně není naléhavé, Evropské unii budeme předsedat až za tři a půl roku. Jenže ten den ráno ministryně práce za ČSSD Jana Maláčová oznámila, že večer na koaliční radě se bude řešit právě dodatečné zdanění bank. Premiér však téma delegoval na rozpravu mezi předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a jeho ministryní práce Alenou Schillerovou. A dopředu oznámil i výsledek debaty obou svých podřízených ve vládě: ANO o žádném zdanění bank se socdem vyjednávat nebude.

Nějakou váhu v chování premiéra bude mít antipatie vůči Maláčové. Mladá politička, která je vedle funkce na ministerstvu současně místopředsedkyní ČSSD, do jisté míry v této vládě přebírá roli, již měl ve vládě Bohuslava Sobotky tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec: vykonávat vůči Babišovi oponenturu, dělat mu opozici. Rozdíl je jak v razanci obou Antibabišů, tak ovšem ve vlivu sociální demokracie uvnitř kabinetu před rokem 2017 a dnes. Pokud si ta strana nedokázala větší přísnost na banky prosadit v době, kdy měla předsedu vlády, zdá se dnes návrh bankovní daně o to iluzornější. Reálně může téma živit jen způsobem, jakým to Maláčová s vědomím předsedy Hamáčka udělala v pondělí: jako partyzánštinu, která se nikdy nestane vážně předmětem koaliční rady. Sociální demokraté v bankovní dani spatřují skoro jediné dostupné téma, na němž s Babišem mohou hrát sociálně svědomitou zábranu vůči kapitalistovi. Jinak totiž mezi oběma stranami panuje shoda, že se mají zvyšovat důchody, platy státních zaměstnanců a dávky. Ke smůle ČSSD vyrážejí proti kapitalistovi a narážejí na oligarchu. Jenže s tímto faktem se výslovně smířili, když před rokem diskutovali, zda vstoupit do jeho vlády.

ČSSD v pozici juniorního partnera zdaleka není tak neúspěšná, jak jí před rokem, kdy se rozhodovala o účasti ve vládě, mnozí předvídali. Se svými 7 procenty ve volbách a 15 z toho vzešlými poslanci získala čtyři ministry ve čtrnáctičlenném kabinetu, podílí se na zvyšování výdajů, tentokrát úspěšně otevřela karenční lhůtu.

Současně se ale zdá být zřejmé, že do těch oblastí politiky, které se v konečném důsledku mohou osobně dotýkat premiéra, má koaliční partner vstup zakázán. Tím, že premiér – klient bank stáhl bankovní daň z koaliční rady, byl tento nápad veřejně degradován. Druhým velkým tématem, kde má Babiš zájem stoprocentně a ČSSD jen za podmínky, že nadřadí dlouhodobou pověst výhodám vládnutí tady a teď, je ministerstvo spravedlnosti. Uvažované střídání stráží na ministerstvu by mělo vést ke střídání stráží v čele soustavy státních zástupců. Resort spravedlnosti sice ČSSD v gesci nemá, nicméně už jen to, že se o takových změnách spekuluje ve chvíli, kdy státní zastupitelství rozhoduje o podání obžaloby v případu Čapí hnízdo, si říká o vystoupení předsedy Hamáčka, který takové spekulace utne s tím, že jinak by byla ohrožena pověst vlády a demokracie v České republice. Svůj zápis do dějin si každý politik a každá strana píší sami.