„Utekl, místo toho, aby se řídil naším plánem,“ pustil se Trump do Bidena

Američtí republikáni kritizují prezidenta Joea Bidena kvůli Afghánistánu. Vůdce senátní menšiny republikán Mitch McConnell hovořil o „zpackaném stažení“ Američanů a jejich afghánských spolupracovníků a o „hektické evakuaci“. Podle McConnella je to selhání amerického vedení. Ke kritikům se připojil i bývalý americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se k úplnému stažení amerických i aliančních vojsk z Afghánistánu při jednání s Tálibánem zavázala.

Senátor McConnell řekl, že Spojené státy měly možnost se „této katastrofě vyhnout“. Prominentní členka Republikánské strany Liz Cheneyová se domnívá, že to, co se děje v Afghánistánu, poškozuje USA v očích spojenců. „Dění v Afghánistánu je ukázkou toho, co se stane při stažení Ameriky ze světa,“ řekla dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho. Podle ní odpovědnost za důsledky padne na současného prezidenta Bidena i jeho předchůdce Trumpa. Spojenci si nebudou moci být jistí, zda se mohou na USA spolehnout, dodala Cheneyová.

Republikánský senátor Lindsey Graham na twitteru napsal, že je jen otázkou času, než v Afghánistánu začne znovu působit teroristická skupina Al-Káida. „Prezident Joe Biden si asi neuvědomuje teroristickou hrozbu, již představuje Afghánistán pod vládou Tálibánu,“ soudí Graham.

Bidenova administrativa stažení z Afghánistánu obhajuje argumentem, že se podařilo splnit hlavní cíl intervence, totiž zmaření teroristické hrozby z Afghánistánu. Podle ní by dalších pět let americké vojenské přítomnosti v zemi na situaci nic nezměnilo.

Biden se podle stanice CNN k situaci osobně vyjádří později tento týden, zatím je v rezidenci v Camp Davidu a konzultuje odtud s poradci.

Ke kritikům se připojil také Trump. Prohlásil, že Biden z Afghánistánu „utíká, místo aby postupoval podle plánu, který mu přenechala předchozí administrativa“. Biden naopak řekl, že Trump svou politikou umožnil vojenské posílení Tálibánu na nejvyšší míru od roku 2001, kdy invaze do Afghánistánu začala.

Trump v kampani v roce 2016 řekl, že chce, aby USA skoncovaly s „nákladnými zahraničními válkami“. O víkendu Bidena kritizoval za „slabost“ v zahraniční politice.

„On z Afghánistánu utekl, místo aby se řídil plánem naší administrativy. Ten plán chránil Američany a náš majetek. Zaručoval, že Tálibán nemohl ani pomyslet na to, že by získal naše velvyslanectví nebo poskytl novou základnu pro útoky proti Americe,“ sdělil bývalý prezident. Jeho vládě se podle něj podařilo odstranit Islámský stát a vytvořit účinný odstrašující prostředek. „Ten je teď zmařený. Tálibán už se Ameriky nebojí a nemá respekt z ní ani z její síly,“ soudí Trump.

Biden ale v sobotu upozornil, že při nástupu do funkce po Trumpovi „zdědil“ dohodu, která Tálibánu umožnila získat největší vojenskou sílu do roku 2001 a stanovila stažení amerických vojsk do 1. května 2021. Biden také připomenul že Trump krátce před ukončením působnosti v Bílém domě snížil počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2500. Biden pak počítal s ukončením stažení do 11. září. Nyní budou mít USA v Afghánistánu na podporu evakuační operace 6000 vojáků.

Americký prezident Trump v prosinci 2018 oznámil zmenšení vojenského kontingentu v Afghánistánu na polovinu do tří měsíců, v čemž spatřil svou příležitost k uchopení moci Tálibán, který v letech 1996 až 2001 vládl ve třech čtvrtinách země. Podle kritiků bylo jasně vidět, že Trump chce jen dostat domů své vojáky, aby vylepšil svůj obraz před prezidentskými volbami. Američané se v dohodě zavázali propustit 5000 vězněných bojovníků Tálibánu a jménem 39 spojeneckých zemí slíbili stažení všech zahraničních vojsk z Afghánistánu. Výměnou měl Tálibán nechat vojska odejít.