„Životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky.“ Mzdy se propadly o téměř 10 procent

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. "Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují," píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37.530 Kč, u žen byl 32.171 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.301 a 62.659 korun.

Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. "Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord," píše Kovanda s tím, že s propadem mezd je třeba počítat také v příštím roce.

Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 %. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o 9 %. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord. pic.twitter.com/hXgICuqRtJ

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 5, 2022

"Za propadem životní úrovně Čechů stojí nejvýraznější inflace od první poloviny 90. let, kterou není s to růst nominálních mezd ani vzdáleně s to dorovnat, a to ani v podmínkách stále poměrně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU i OECD," dodává spolupracovník redakce Echo24 Kovanda.

"Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70.719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63.848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54.061 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24.350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28.795 Kč.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37.969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40.086, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.

Výraznější tlak na růst mezd, jenž by dorovnal, ba překonal inflace, bude v příštím roce bránit rostoucí nezaměstnanost. "V příštím roce totiž míra nezaměstnanosti poroste do výšin, na něž Češi nejsou z uplynulé řady let zvyklí, v krajním případě na úroveň odpovídající pěti procentům," píše Kovanda s tím, že propouštět budou zejména energeticky náročné provozy jako jsou sklárny, slévárny, ocelárny, obecně těžký průmysl, ale třeba také pekárny. A také firmy a podniky napříč odvětvovým spektrem, které mají nízké marže, takže nemají dostatečný finanční polštář pro zvládání krizí.

Propouštění lidé si sice budou moci najít jinou práci, ale vážně hrozí, že bude mnohem hůře mzdově ohodnocená a že nebude odpovídat jejich kvalifikaci. "V Česku je sice stále kolem 300 tisíc volných pracovních míst, ale na drtivou většinu z nich, zhruba 270 tisíc, není třeba ani maturity. Jde často o prosté manuální, duševně nenáročné, ale také neinspirativní a mnohdy nenaplňující pracovní pozice," domnívá se hlavní ekonom Trinity Bank.