KOMENTÁŘ
1
PŘÍSPĚVKY NA OZE
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
00:02
00:01
00:01
00:01
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
Necelý měsíc zbývá do prezidentských voleb v USA. Střípkem do mozaiky tohoto jedinečného dramatu byla zpráva z 1. října, podle níž Facebook odstranil 216 reklamních příspěvků zadaných volebním štábem Donalda Trumpa (protože byly lživé... která politická kampaň není zavádějící?). V jistém slova smyslu dobře Trumpovi tak.
Bojoval proti zdanění Facebooku a dalších amerických big tech firem v Evropě včetně České republiky, načež se mu korporace odvděčí tak, že začnou už zcela nezastřeně pomáhat jeho vyzývateli. Ale na důležitější rovině je tato zpráva dramatickým důkazem masivního vměšování se provozovatelů sociálních sítí do demokratických voleb. Což je příhodná chvíle podívat se na osudy české petice Stop cenzuře, spuštěné právě před měsícem, jejíž delší, komplikovaný název zní „Zastavme nové formy cenzury na internetu“ a jejíž podstatu jeden ze tří garantů, herní vývojář Daniel Vávra, v rozhovoru pro Echo shrnul do výroku: „Donutíme Facebook dodržovat české zákony.“
Prvotním adresátem provolání je český parlament. Iniciátoři petice (vedle Vávry podnikatel Vlastimil Veselý a publicista a kmenový autor Echa Marian Kechlibar) byli vedeni téměř dojemnou nadějí, že si poslanci uvědomí, jakou moc ovlivňovat náladu, informovanost a vposledku i výsledky voleb všude na světě včetně České republiky dnes tyto globální platformy mají. Požadovali ustavení komise, která by vytvořila zákony chránící české uživatele sociálních sítí před mazáním a cenzurou a která by Facebook a jemu podobné přiměla ustanovit pro Českou republiku nějakou odpovědnou osobu „s působištěm v ČR“, u níž bude možné zjednat si sluchu.
Jaká zatím byla reakce? Petici od 7. září do pondělí 5. října podepsalo téměř 13 tisíc občanů, na internetu nezemřela, denně přibývají řádově desítky až stovky podpisů. Petiční výbor obeslal parlamentní strany, oficiální odpovědi se zatím dočkal od tří z nich: ODS, ANO, Trikolóry. Poslední jmenovaná strana s peticí souzní (bodejť ne, Václav Klaus loni podnikl podobný pokus, když navrhl novelu zákona zakazující cenzuru na sítích). ANO poslalo na první pohled příznivé vyjádření: komise ne, k ničemu by nebyla, ale s odbornou konferencí pomůžeme... Z ODS dokonce získali vysoce postaveného signatáře, totiž místopředsedu strany Alexandra Vondru. Ovšem oficiální odpověď strany obsahuje také jen příslib účasti jednotlivých poslanců v nějakém neformálním monitorovacím společenství, které by mělo existovat patrně mimo sněmovnu. Takže komise ne, a když už, ať se peticí zabývá stálá komise sněmovny pro hybridní hrozby. Ten byl ustaven loni na popud Heleny Langšádlové z TOP 09. Většina z dnešního osazenstva komise loni v listopadu podepsala výzvu americkému Kongresu, aby na domácí půdě přiměl Facebook, Twitter, Google a další technologické giganty... nikoliv k dodržování svobody projevu, ale naopak k „odpovědnému chování“, jímž se prý zabrání šíření „lží a dezinformací“. Právě pod touto legendou je dnes cenzurován Trump a také u nás s pomalu stoupající frekvencí uživatelé sítí, kteří stojí tzv. napravo, tedy konzervativci, libertariáni, také lidé názorově hůř zařaditelní, pokud se ocitli mimo právě platný názorový koridor. Odkázat Vávru, Kechlibara a Veselého na komisi pro hybridní hrozby je asi jako poslat stížnost na vojáky Svazu pro spolupráci s armádou.
Ostatní strany zatím na výzvu neodpověděly ani mailem, rozhýbou se zřejmě až tehdy, kdy počet signatářů dosáhne několikanásobku. Pozoruhodné jsou reakce Pirátů. Oficiální reakce není zatím žádná, z diskuse na Pirátském fóru (příslušný odkaz stejně jako zmiňovaná korespondence s politickým stranami se nacházejí na stránce Stop-cenzure.cz) čtenář vyčte, jak to údajní freaci mají se svobodou na síti, kvůli níž snad kdysi vznikali. Nemají to zřejmě nijak, jednotlivým diskutujícím buď vadí osoba Daniela Vávry (prý alt-right...), nebo to berou za nemístné diktování soukromým firmám, případně to má řešit Evropská unie. Ta to ovšem řeší směrem právě opačným, přeje si ještě víc mazat a víc upozaďovat. Na české Piráty se tak hodí postřeh amerického podnikatele Petera Thiela z nedávného rozhovoru pro švýcarský týdeník Weltwoche: Dřív levice pod heslem svobody na internetu rozuměla svobodu na internetu pro šíření svých názorů. Nakonec internet překvapivě se šířením názorů posloužil spíš pravici. To nebylo v plánu, s tím kluci nepočítali. Odtud jejich ochota o mazání uvažovat, přistupovat na tlak vlád a jejich tažení proti „populismu“. Jestli u toho kluci nosí dredy, dlouhé nebo krátké vlasy, je jedno. Žádné vnějškové znaky dnes nejsou zárukou svobodomyslnosti nositele.
