O Nobelovu cenu za fyziku se podělí tři vědci. Dva z nich za předpovězení globálního oteplování

NOBELOVA CENA

O Nobelovu cenu za fyziku se podělí tři vědci. Dva z nich za předpovězení globálního oteplování
Vítězové Nobelovy ceny za fyziku. Zleva: Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann and Giorgio Parisi Foto: Twitter/The Nobel Prize
1
Svět

Echo24

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

„Byli oceněni za průlomové příspěvky k pochopení komplexních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos,“ uvedla akademie v prohlášení. „Letošní cena vyzdvihuje nové metody jejich popisu a předpovídání jejich dlouhodobého chování,“ dodala akademie. Polovina ocenění připadne meteorologům Manabemu (90) a Hasselmannovi (89), druhá polovina ceny pak fyzikovi Parisimu (73).

Podle švédské akademie věd Manabe a Hasselmann položili základy naší znalosti zemského klimatu a toho, jak ho lidstvo ovlivňuje. Manabe, který s výzkumem začal v 60. letech minulého století, ukázal, že zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře zvyšuje globální teploty, z čehož vycházejí i současné klimatické modely. Hasselmann asi o deset let později vytvořil model, který spojoval počasí a klima, a pomohl vysvětlit, proč mohou být klimatické modely spolehlivé navzdory zdánlivě chaotické povaze počasí. Rovněž pak objevil způsoby, jak sledovat specifické známky vlivu člověka na klima.

Parisi pak objevil „skryté vzorce“, které řídí zdánlivě náhodné fenomény. Jeho model umožnil pochopit fungování komplexních systémů, k nimž zemské klima patří.

Agentura AFP připomněla, že ocenění zmíněné trojice vědců přichází v době zvyšujících se obav z rychlosti klimatických změn a také měsíc před klimatickou konferencí OSN (COP26), která se bude konat ve skotském městě Glasgow. Po vyhlášení ocenění Parisi řekl, že „je naléhavé přijmout pevná rozhodnutí při řešení klimatických změn“. „Je jasné, že kvůli příštím generacím musíme nyní jednat,“ prohlásil.

Výzkum a práce spojené s klimatickou změnou získaly Nobelovu cenu i v minulosti, připomíná agentura Reuters. Bývalý americký viceprezident Al Gore a Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) dostali v roce 2007 Nobelovu cenu za mír za boj proti oteplování klimatu a před třemi lety se jedním ze dvou laureátů prestižního ocenění za ekonomii stal Američan William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami.

„Skeptici nebo popírači vědecky podložených faktů … už nejsou tak viditelní a svět naslouchá, co ohledně klimatu říká věda,“ uvedl dnes generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Více než týdenní série ohlašování nositelů prestižních ocenění začala v pondělí, kdy stockholmský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Ocenění, které je dotované deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun), bude tento týden uděleno ještě za chemii, za literaturu, za mír a na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii.

Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896). Ceny ve vědeckých oborech a za literaturu si laureáti stejně jako loni kvůli koronavirové krizi nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích.