„Musíme se přestat Ruska hloupě ptát.“ Důvody a řešení krize s ukrajinským obilím

Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci ve spolupráci s Tureckem zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.

Důvody pro vypovězení dohody, jejíž prodloužení Rusko už předtím odmítalo potvrdit, jsou však zjevně jiné. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka je třeba vypovězení dohody vnímat v kontextu toho, že se blíží zimní měsíce a Rusko se v posledních týdnech snaží Ukrajinu poškodit v řadě směrů, ničí její infrastrukturu, podkopává finanční a ekonomickou udržitelnost, ke které značně přispíval právě ekonomicky velmi výhodný obchod se zemědělskými produkty. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

„Když se ta dohoda uzavírala, byla pro Rusko významná například i ve vztazích vůči Turecku, které z toho také částečně benefitovalo. To se mění, ve vztahu mezi Ruskem a Tureckem dochází k větší eskalaci. Uzavírání dohody také předcházela cesta (ruského ministra zahraničí) Sergeje Lavrova do afrických zemí, kde mělo Rusko zásadní zájem na vyjednání podpory ruské pozice ve světové politice, ekonomice, diplomacii. A i tato situace se teď mění i třeba v souvislosti s tou takzvanou anexí některých teritorií na Ukrajině, po které velká část států, které se snažily Rusko ještě hájit, změnilo pozici. I na to konto dochází k této další eskalaci a snaze Ukrajinu dále ekonomicky nějakým způsobem paralyzovat,“ řekl deníku Echo24 Pavel Havlíček.

Podle podnikatele a prezidenta Ukrajinsko-české obchodní komory Petra Krogmana neexistuje v nejbližší době logistická alternativa k přepravě takového objemu zemědělských plodin, které míří skrze ukrajinské přístavy. „Suchozemská doprava, která začala fungovat zhruba od května s nějakým průběžným nárůstem, od původního jednoho milionu se dostala zhruba ke třem milionům, možná by se dokázala dostat na čtyři, ale to je tak maximum. Nedokáže to nahradit ale to, co dříve šlo přes moře, celých 6 milionů, tedy 92 %. Na tohle množství se nedá dostat. Možná za pět let, až se dobudují koleje, až budou lepší překladiště a tak dále. Ale v krátkém či střednědobém horizontu ne,“ řekl deníku Echo24 Petr Krogman.

Od začátku války pak podle něj Ukrajina vyvezla zhruba 25 milionů tun obilí, z čehož přes moře šlo za tři měsíce platné dohody 9 milionů tun. Tři čtvrtiny z exportu po moři pak dělají pšenice a kukuřice. Původní kapacitu mořského exportu těchto komodit podle něj tak není možné nahradit nejen množstvím, ale zejména také cenou. „Doprava po železnici stojí oproti dopravě přes moře třikrát až čtyřikrát tolik. To je to, co zdražuje potraviny, to, co dělá inflaci, to, co vyvolává migrační vlnu ze třetího světa, proč jsou na hranicích znova uprchlíci a tak dále,“ dodal Petr Krogman.

Rychlá řešení jsou tak podle něj dvě. Změnit přístup k prioritě dopravy nejen energetických surovin, ale také potravin v rámci železniční dopravy a přestat debatovat s Ruskem. „Nebavit se s Ruskem, Rusko do toho nemá co mluvit. Je to jako by Rusko chtělo povolovat Číně, co má exportovat. Je třeba si ten koridor zprůchodnit bez Ruska. Když do toho mohlo mluvit, sabotovalo to, co to šlo. Proto je tam fronta dvě stě lodí u Bosporu. Rusko je úplně kontraproduktivní, vyvolalo ten problém, když se našlo částečné řešení, zase ho sabotovalo a v zásadě teď hledalo, jak tu dohodu zničit. Našli by si cokoliv jiného,“ řekl Petr Krogman v narážce na ukončení dohody o vývozu obilí i krokům, ke kterým se v pondělí odhodlalo Turecko s Ukrajinou a OSN.

V pondělí i bez ruské účasti na dohodě totiž došlo k vyplutí šestnácti plavidel převážejících obilí z ukrajinských přístavů. Další desítky mají být na řadě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit, mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale zapochyboval, zda se snaha o její zachování bez ruské účasti může setkat s úspěchem.

„Rychlé řešení tedy je, když se začne tento týden – a v zásadě už se začalo – vyvážet bez toho, abychom se všichni chodili hloupě ptát Ruska,“ dodal Petr Krogman. Později v pondělí večer však Moskva vydala další prohlášení, že do objasnění sobotních útoků bude plavba v koridoru zablokovaná. Možnosti dalšího průjezdu plavidel tak zůstávají nejisté. Moskva také specifikovala, že svou účast na dohodě vidí pouze jako pozastavenou.

Dalším řešením, které může vzejít naopak ze strany západních zemí, je podle něj změna prioritizace nákladní dopravy. „Německo a už i Polsko zavedlo prioritu nákladní dopravy s energetickými surovinami před tou osobní. To je to, co je potřeba, aby udělala i Česká republika, protože vagonů na uhlí či obilí je dost, pokud nebudou blokované, projedou republiku za den a nebudou někde hloupě stát týden, protože jsou tam rozpisy na lokálky či jiné malé vlaky, které jsou dost často neobsazené,“ řekl Krogman s tím, že jde řada situací vyřešit například autobusovou dopravou. V železniční dopravě totiž dochází k tomu, že může i menší závada vést ke zdržení, kvůli kterému nákladní vlak „mine“ svůj vyhrazený čas a zůstane i na týden „na čekačce“.

„To je věc, kterou je v této krizové době třeba přenastavit, stejně jako u energií, a dát alespoň na dočasnou dobu prioritu těmto druhům nákladní dopravy. S energiemi a potravinami z Ukrajiny. Protože to pomůže jak České republice z hlediska inflace, protože klesnou dřív ceny energií a potravin, tak to pomůže i Ukrajině, to znamená v zásadě i naší bezpečnosti,“ dodal Petr Krogman.