Katar chce do pouště dostat ještě víc sportovců. Má zájem o olympiádu v roce 2036

OLYMPIJSKÉ HRY V KATARU

Katar chce do pouště dostat ještě víc sportovců. Má zájem o olympiádu v roce 2036
Katar po fotbalovém mistrovství světa projevil zájem o pořádání olympijských her v roce 2036. Foto: Shutterstock
1
Svět

Katar po fotbalovém mistrovství světa projevil zájem o pořádání olympijských her v roce 2036. Katarští státní představitelé a úředníci se chtějí zaměřit na to, aby po světovém poháru dostali možnost organizovat olympiádu v pouštní zemi. Stát z Perského zálivu, který se nechvalně zapsal do dějin sportu kontroverzním a právě probíhajícím fotbalovým mistrovstvím, píše deník Daily Mail.

Mezi dalšími zájemci o letní olympijské hry v roce 2036 jsou Indie, Indonésie a Turecko. Podle serveru Sportsmail se vrcholní představitelé Kataru cítí v polovině fotbalového turnaje povzbuzeni a zaměří se na to, aby v roce 2036 přivedli do pouště vrcholné světové sportovce.

Už nyní údajně probíhají první plány, které odráží některá omezení, které provázejí fotbalové mistrovství: mělo by se změnit konání z tradičního letního termínu na podzim. Katarský organizátor by také musel zajistit klimatizovanou maratonskou trať s pětikilometrovým úsekem, který by se mechanicky ochlazoval.

Zástupci z Dauhá předpokládají, že katarský olympijský výbor je připraven "napnout své finanční síly, protože byl povzbuzen svými dosavadními zkušenostmi z mistrovství světa." Mezinárodní olympijský výbor zatím nesdělil časový rámec, kdy bude oznámena vítězná země. Pokud by se Katar opravdu stal olympijským hostitelem, tak by se jednalo o první muslimskou zemi na světě, která bude pořádat olympiádu.

"Je tu veškerá potřebná infrastruktura: sportovní stadiony, metro, letiště či hotely a ubytovací kapacity," cituje představitele Kataru deník Daily Mail s tím, že by stejně bylo potřeba vytvořit prostory pro tisíce dalších. Následující olympiádu v roce 2024 bude pořádat Francie v Paříži, poté se v roce 2028 přesune do Los Angeles a následně do Brisbane.

Katar je dlouhodobě kritizován za porušování lidských práv, které rezonovalo ve společnosti zejména v době výstavby infrastruktury jako stadionů či metra před začátkem mistrovství světa ve fotbale. Během výstavby údajně zahynulo až 6 500 zahraničních pracovníků. Ti pocházeli zejména z asijských zemí, jako je Bangladéš či Nepál. Organizátory dosud za tato zjištění nikdo nestíhal.