Kůrovec nám opravdu žere lesy. Do roka může být mrtvá skoro čtvrtina lesů

Česká krajina zřejmě nenávratně mění svojí podobu. Během letošní kůrovcové kalamity může být zlikvidována až čtvrtina všech českých lesů. Smrk tvoří podle dat ministerstva zemědělství přibližně 50 procent lesního porostu. Skoro 40 procent smrkových lesů již uhynulo, nebo v nejbližší době uhyne. Kalamita navíc výrazně ovlivňuje těžbu dřeva. Cena jehličnatého dříví se v posledních letech propadá a kůrovec se navíc podepsal i na kvalitě dřeva.

„Aktuálně je nejpostiženější oblastí jižní polovina Vysočiny, ale za kalamitní již lze označit situaci na celém území ČR. Zasažení porostů kolem velkých řek je pravděpodobně způsobeno chudými půdami, vysýchavými, často kamenitými svahy atp.,“ uvedl pro Echo24 Jan Příhoda, šéfredaktor časopisu Lesnická práce. Data, které části republiky jsou nejvíce kůrovcem napadeny, ukazuje také dává server kurovcovamapa.cz, mezi nejvíce napadené oblasti patří také například Jeseníky či Beskydy.

V ČR je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) asi milion hektarů smrkových lesů a dnes se odhaduje, že je postiženo těžce nebo středně půl milionu hektarů. „Řada odborníků říká, že do deseti až 15 let nemusí být v ČR žádný vzrostlý smrkový les pod 500 metrů nadmořské výšky,“ řekl. Vzhled lesů se změní. Kolem roku 1750 bylo v ČR 11 procent smrku, teď 60 procent. „To je prostřený stůl pro kůrovce,“ uvedl.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

„Ceny jehličnatého dříví z kalamitních těžeb se za poslední dva roky výrazně propadly. Vlastníci lesů proto nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj, dotace by jim tak měla částečně dorovnat ztráty, aby měli dostatek financí nutných na zajištění řádné péče o les. Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku k tvorbě zisku,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Že je takový krok správný si myslí i odborníci. „Jsou oblasti, kde již v boji s kůrovcem nelze pomoci, lze pomoci s obnovou lesů. Ale na zhruba polovině území lesů pomoci lze a jedinou rychlou a efektivní podporou je rychlá kalamitní podpora vlastníků lesů státem. Dnešní ceny dříví již nepokryjí ani náklady na zalesnění kalamitních ploch,“ vysvětlil Příhoda pro Echo24.

Vlastníci lesů se podle materiálu ministerstva zemědělství od konce předloňského roku dostávají s prodejní cenou jehličnatého dříví pod úroveň nákladů nutných k zákonným povinnostem při těžbě dříví, jako je výsadba stromů a jejich ochrana. Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle úřadu 32,6 miliardy korun. „Míru spolufinancování vzniklých škod ze strany vlastníků lesa tak lze například pro rok 2018 při srovnání s rokem 2016 odhadnout na minimálně 34 procent,“ dodává dokument, který vláda odsouhlasila. Stát podle materiálu nebude dotací podporovat zisk vlastníků lesa ani zdroje na reprodukci dlouhodobého majetku.

„V této situaci jsou možnosti boje s kůrovcem determinovány kapacitami dřevorubců a těžebních technologií, ale také možnostmi odbytu dříví. Podle mého názoru jsme se již dostaly na maximum objemů, které jsme schopni v ČR těžit a zpracovat. Za rok 2018 bylo vytěženo 26 mil. m3 dříví, drtivá většina kalamitního, tedy o více než 10 mil. m3 dříví více, než se průměrně těžilo za posledních 20 let. Tyto objemy dokázali vlastníci zpracovat bez adekvátní podpory státu ať již v podobě finanční nebo podpory zaměstnávání zahraničních pracovníků lesním hospodářství,“ uvedl Příhoda pro Echo24.

„Jediným efektivním způsobem boje s kůrovcem v Evropě je nalezení napadeného stromu, jeho vytěžení a asanace. Zasažené oblasti bude nutné obnovit, ale domněnka, že listnáče jsou spásou českých lesů nevychází ze znalosti aktuálního vývoje. Dopady sucha a různí škůdci (včetně zavlečených) decimují i jiné dřeviny. Například jasan je houbou chalara fraxinea decimována s extrémní mortalitou a jasan mizí z lesů rychleji než smrk. Sucho ovšem oslabuje prakticky veškeré druhy dřevin, usychá borovice, místně duby v Polabí nebo modřín a jedle,“ dodal.

Těžba kůrovcem napadeného dřeva extrémně roste od roku 2014. Dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Letos v prvním pololetí jenom státní podnik Lesy České republiky zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Loni se vytěžilo 23 milionů metrů krychlových kalamitního dřeva, z toho 13 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví.

Čtěte také: Ohromující video: Kůrovec sežral české lesy, některé jsou nenávratně ztracené