Odrovnaná páteř bude nemocí z povolání, prosadila Maláčová na vládě

CHRONICKÉ BOLESTI

Odrovnaná páteř bude nemocí z povolání, prosadila Maláčová na vládě
Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Chronické potíže s bederní páteří budou od roku 2023 patřit mezi nemoci z povolání. Schválila to v pondělí vláda v demisi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Pracovníci s nemocí z povolání mají nárok na odškodnění. Projednávání nařízení trvalo několik let. Ministerstvo práce doplnění seznamu nemocí z povolání o chronické potíže s bederní páteří navrhlo v předminulém volebním období.

„Sporná položka tam byla zejména se zaměstnavatelskými svazy. Vyjasňovalo se, jak se má přistoupit k chronickému onemocnění bederní páteře po přetěžování těžkou fyzickou prací. To bylo schváleno, nicméně za splnění veškerých posudkových podmínek,“ řekl Havlíček.

Ministerstvo práce návrh upraveného nařízení předložilo v polovině března 2017 za tehdejší Sobotkovy vlády. V podkladech jako důvod uvádí, že nové materiály, technologie či pracovní postupy přinášejí nová pracovní rizika a nemoci. Seznam chorob z povolání se analyzoval každé dva roky a podle nových poznatků pak ministerstvo navrhovalo doplnění či vyškrtnutí některých nemocí. Podle podkladů k nařízení se také česká úprava teď sladí s mezinárodními pravidly a ochranou zaměstnanců v dalších evropských zemích.

„Chronické onemocnění bederní páteře se nám konečně po pěti letech tahanic podařilo protlačit na seznam nemocí z povolání. Je to naděje pro všechny, kteří si během celoživotní těžké práce odrovnali záda,“ napsala na Twitter ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Bederní páteř se přetěžuje při těžké manuální práci a při zvedání břemen. Důvodem přetížení může být i dlouhé sezení. Kritéria pro posuzování nové nemoci z povolání vznikla před lety v grantovém projektu ministerstva zdravotnictví. Tým vyvinul metodu pro hodnocení zátěže v pracovních podmínkách. Podkladem by měl být i výsledek neurologického vyšetření a magnetické rezonance.

Pracovník s nemocí z povolání má nárok na odškodnění a náhradu za ztrátu výdělku, bolest, ztížení uplatnění i náklady za léčbu. Často také končívá v invalidním důchodu. Jaké by výdaje mohly být, se podle ministerstva práce dá těžko odhadnout. Záleželo by na počtu lidí a poškození jejich zdraví. Resort počítá s tím, že by se ročně mohla nemoc páteře z povolání potvrdit asi u 25 osob.

Podle podkladů ke schválenému nařízení při zlomenině bederního obratle či poškození nervu kořene bederní míchy činí odškodnění 50 000 až 62 500 korun, při omezení hybnosti páteře po úrazu či při při poškození nervů končetin a u chorob kloubů rukou to bývá 150 000 až 200 000 korun. Náhrada za ztrátu výdělků představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Náhrady se pravidelně valorizují stejně jako penze. Zaměstnavatelé je vyplácejí ze zákonného pojištění.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články