Chci zpřístupnit ruské archivy, brání šéf ÚSTR svou účast na česko-ruském fóru
Česko-ruské diskuzní fórum
NOVÉ
Shutterstock
Proti účasti ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry na chystaném Česko-ruském diskuzním fóru se vymezilo několik historiků. „Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí,“ píší. Ředitel Hazdra kritikům odpovídá, že se pouze snaží zpřístupnit ruské archivy, ne legalizovat ruskou politiku.
Celý spor se rozhořel mezi ředitelem Zdeňkem Hazdrou a bývalými a současnými pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů. Zdeněk Hazdra se totiž rozhodl, že se zúčastní Česko-ruského diskuzního fóra, které stvrdil podpisem minulý rok v listopadu při návštěvě Ruska Miloš Zeman. Už tento krok vyvolal vlnu nevole zejména u bývalých diplomatů a jiných osobností. Pod výzvu poslanou tehdejšímu ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi se podepsal například Pavel Telička, Šimon Pánek, Petr Kolář či Pavel Fischer.
První ročník Česko-ruské diskuzní fórum se uskuteční sedmého června. Zdeněk Hazdra pak svou účast hájí tím, že vystoupit chce pouze z důvodu lobbingu za zpřístupnění ruských archivů. S tím nesouhlasí jeden ze signatářů výzvy historik Petr Blažek. „Dávat nějaký bianko šek tím, že legitimizuji takovou platformu pro případné využití ruské propagandy, se mi zdá zbytečné. Osobně si myslím, že Ústav funguje podle zákona, ve kterém je napsané, že v případě, že má zájem o to, aby získal nějaké dokumenty ze zahraničí, má ve výjimečných případech požádat vládu, která má oficiálně vznést žádost. Sám jsem ten zákon pomáhal psát. Zdá se mi to absurdní. Využívají Česko-ruské diskuzní fórum, které ani nemá jasně ukotvenou strukturu. Není to čistě vládní iniciativa,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.
Sám ÚSTR považuje výzvu historiků za přepjatou. „Postoje Ústavu pro studium totalitních režimů i jeho vedení v těchto otázkách zůstávají dlouhodobě konzistentní a z činnosti Ústavu jsou jasně patrné,“ stojí v prohlášení na stránkách Ústavu. Samotnou instituci pozvalo na Česko-ruské fórum ministerstvo zahraničí.
Ředitel Hazdra se pak zúčastní pouze jednoho bloku, který bude věnován archivům. „Cílem vystoupení ředitele ÚSTR je také představit dosavadní výzkum, vyzdvihnout nezastupitelnou roli nevládních organizací v našem poznání politických represí na území SSSR, předat seznam archivních fondů s žádostí o jejich plné zpřístupnění nejen badatelům, ale i příbuzným obětí represí, kteří by se tak mohli konečně po desítkách let dozvědět informace o jejich osudu,“ uvádí Ústav.
Proti tomu se vymezuje bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček. „Ředitel Hazdra se od svého nástupu nijak neangažoval v průniku do ruských archivů, zjevně ani netuší, že jsme se o tom na začátku pokoušeli a jak je to složité,“ řekl pro Echo24 Pavel Žáček. Podle bývalého ředitele jde o vyvrcholení působení Zdeňka Hazdry v čele Ústavu. „U pana ředitele najdete velmi málo věcí, které by Ústav nepoškozovaly,“ řekl Pavel Žáček.
Slouží fórum k propagandě?
Proti Česko-ruskému diskuznímu fóru vystoupilo dříve několik osobností, které varovaly, že by fórum mohlo být zneužito k propagandistickým účelům. „Aniž bychom z toho cokoli pozitivního měli, připravujeme skvělou příležitost pro nepřátelskou ruskou propagandu,“ uvedli signatáři.
Před ruskou propagandou varuje i Petr Blažek. „Současná ruská politika je dobře vidět například okolo sporu ohledně Koněvovy sochy. Tedy jakým způsobem vystupuje velvyslanectví. Zdá se mi, že v této situaci není na místě přistupovat k celé věci takovým způsobem. To, co se mi nelíbí, je reakce Ústavu. Označují naši výzvu za přepjatou a podobně. Zdá se mi, že by se k tomu mělo přistupovat věcně a říct si, co to Česko-ruské fórum je. Proč ten Ústav tam figuruje takto zřetelně. Hovoří se o tom, že byl pozván ministerstvem zahraničí, což mě překvapuje. Protože tam vidím různá jména a některé nevzbuzují mou důvěru,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.
Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek existenci platformy hájil. „Snažíme se vytvořit prostor mluvit o tom, co nám připadá důležité. Vím, že se o to snaží i naši partneři v Evropě. Podobně uvažovali i Němci, Poláci, Francouzi a další, kteří také cítí potřebu hledat způsob, jak oslovit občanskou veřejnost, akademiky, opozici v Rusku,“ řekl dříve Lubomír Zaorálek.
Pro existenci fóra se vyslovil i bývalý ministr zahraničí Jan Kavan. „Je to inspirováno již existujícími bilaterálními fóry mezi ruským a například polským institutem. A Polsko není zrovna země, která by byla nesmírně nakloněna současné ruské vládě. Existuje to mezi Ruskem a Německem. Není to něco speciálně českého. Budeme hovořit o takových tématech, jako je historie a otevření archivů, důležité je vysoké školství, kultura,“ řekl Jan Kavan.
