Za pád mostu ve Studénce padly jen podmínky, do vězení nepůjde nikdo

Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě pěti pracovníkům stavebních firem obžalovaným ze zavinění pádu mostu ve Studénce na Novojičínsku před 14 lety uložil tří až tříapůlleté podmíněné tresty. Za zavinění neštěstí, při kterém zemřelo v srpnu 2008 osm lidí a stovka dalších utrpěla zranění, tak nikdo nepůjde do vězení. Dva původní nepodmíněné tresty soud zmírnil mimo jiné kvůli délce trestního řízení. Rozsudek je pravomocný.

Na vyhlášení rozsudku dnes přišlo i několik příbuzných obětí neštěstí a lidí, kteří vlakem cestovali. Nepočkali ale na celé odůvodnění a po oznámení výše trestů odešli.

Odvoláním některé ze stran se ostravský soud zabýval potřetí. Dnes rozhodoval o odvolání obžalovaných i státního zástupce. Před soudem původně stanulo deset obžalovaných. Dvakrát okresní soud všechny obžaloby zprostil. Napotřetí uznal pět manažerů stavebních firem vinnými. Zdeněk Malý a Oldřich Magnusek z firmy Bögl & Krýsl dostali tehdy u novojičínského soudu 3,5 roku vězení nepodmíněně. Petr Janouškovec a Michal Foniok ze společnosti Ostravské dopravní stavby (dnes Eurovia) a Miroslav Kovalík z firmy Bögl & Krýsl dostali podmíněné tresty.

Krajský soud dnes dva původní nepodmíněné tresty změnil na podmíněné. Předseda senátu Milan Ihnát řekl, že důvodem pro zmírnění trestů byla délka trestního řízení i to, že před spácháním činu i potom vedli obvinění řádný život. Šlo podle něj o nevědomou nedbalost, kdy nevěděli, jaké neštěstí mohou způsobit. Soudce řekl, že i délka řízení se v soudní praxi chápe jako určitý druh trestu, protože obžalovaní jsou během té doby omezeni v běžném životě, nesou následky trestního stíhání a podobně.

„Zkušební dobu krajský soud pouze mírně diferencoval podle významu porušení důležitých povinností,“ řekl soudce. Nejdelší podmínky tak dostali Janouškovec a Magnusek. Soud považuje závěr o vině za správný, přestože obvinění tvrdili, že žádné své pracovní ani zákonné povinnosti neporušili.

Soudce řekl, že Janouškovec například umožnil, aby Foniok působil na stavbě jako stavbyvedoucí, ačkoliv k tomu neměl potřebnou kvalifikaci. „Neplnil také své povinnosti autorizovaného technika na stavbě,“ uvedl soudce. Janouškovec podle něj odpovídal za celou stavbu a za její správné provedení, a měl tedy kontrolovat i činnost, kterou prováděl subdodavatel, společnost Bögl & Krýsl. Měl podle soudu vyhodnotit, zda se stavba chová bezpečně a také zda s ohledem na použitou technologii a změny projektu není nutné požadovat výluku drážní dopravy.

K Foniokovi soudce řekl, že měl dostatečné znalosti na to, aby například mohl v průběhu stavby navrhovat přerušení důležitá pro bezpečnost. Také on podle soudu řádně neplnil své povinnosti. „Pokud se hájil tím, že neměl informace od pracovníků firmy Bögl & Krýsl, že toho dne bude probíhat zásun mostu, k tomu krajský soud uvádí, že jako stavbyvedoucí měl práce organizovat, a zajistit tak, aby věděl o všem, co se na stavbě mostu provádí a zda to ohrožuje provoz na dráze, či nikoliv,“ řekl soudce.

Kovalík, Magnusek a Malý byli podle soudu zodpovědní za návrh montáže a technologických předpisů a nezpracovali je řádně. Soudce řekl, že věděli, že se bude manipulovat s mostem nad dráhou, po které jezdí vlaky, a mimo jiné měli navrhnout taková opatření, aby zabránili jakékoliv nehodě. Rovněž podle soudu nepřijali dostatečná opatření k nápravě poruchy, která vznikla dva dny před nehodou. „Měli zajistit vzhledem k té závadě, aby žádné práce neprobíhaly v době, kdy projíždějí vlaky pod stavbou, měli podmínit jakékoliv práce na stavbě mostu tím, že tam vlaky nebudou jezdit,“ řekl soudce.

Vynesení rozsudku se zúčastnili tři obžalovaní. „Je to nějaké ulehčení, ale opět nevím, za co,“ řekl poté Zdeněk Malý. Magnusek řekl, že za zmírnění trestu je rád. „Vina spočívá v tom, že nebyla dodržená určitá nařízení, která se mají dodržovat,“ řekl. V dnešní době se podle něj ta nařízení dodržují bezpodmínečně a v celém rozsahu, před 15 lety to ale nebylo až tak běžné. „Určitě kdybych měl pocit, že je něco špatně, tak bych to zastavil. Ale já jsem tam v ten čtvrtek neviděl nic, co by bylo špatně. My jsme provedli kontrolní výsun a všechno se chovalo, i hodnoty toho tažení byly tak, jak měly být, jak jsme očekávali. Čili já jsem ve čtvrtek večer odcházel ze stavby a myslel jsem si, že je vše v pořádku,“ řekl Magnusek.

Neštěstí se stalo 8. srpna 2008. Silniční most tehdy během opravy spadl na železniční trať a do jeho trosek bezprostředně narazil mezinárodní rychlík. Na místě zahynulo šest lidí, další dva zranění zemřeli později. Dále bylo zraněno 95 cestujících, z toho devět těžce. Někteří mají doživotní následky.

Soud v Novém Jičíně vynesl v kauze postupně tři rozsudky. Odvolací soud v Ostravě ale případ okresnímu soudu dvakrát vrátil. Obžalovaných bylo původně deset, u pěti z nich ale už dříve nabyly platnost osvobozující verdikty. Při prvním rozsudku v roce 2017 zprostil novojičínský soud viny všechny obžalované, protože se podle něj nepodařilo prokázat, proč přesně most spadl a že by za to mohli právě oni. Krajský soud tento rozsudek zrušil.

V roce 2019 novojičínský soud opět vynesl zprošťující rozsudek. Krajský soud ho v případě pěti obžalovaných potvrdil, ovšem u druhé poloviny obviněných zproštění viny zrušil a nařídil nové projednání jejich případu. Okresní soud se pak musel řídit jeho závazným pokynem a loni pěti obviněným uložil podmíněné či nepodmíněné tresty.

Viny byli už dříve zproštěni Marek Krejčiřík a Michal Adam z firmy Bögl & Krýsl, Jiří Vlach z Ostravských dopravních staveb, živnostník Jiří Karásek a Ladislav Novický ze Správy silnic Moravskoslezského kraje.