Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

DAŇ PRO BANKY, ENERGETIKU A RAFINERIE

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Foto: Jan Zatorsky
1
Ekonomika
Sdílet:

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce.

Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně. V případě zavedení by platila maximálně tři roky, ale to nejdříve od 1. ledna 2023. Z ústavněprávních důvodů podle ministra nelze zavést daň zpětně za letošní rok.

"Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje," okomentoval situaci Stanjura. Dále připustil, že vedle energetických firem a bank by se daň mohla týkat ještě petrochemie. Jasněji by mělo dle Stanjury být po středečním jednání vlády.

Další daňová opatření vláda nechystá. Stanjura také potvrdil nedávné vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že vláda příští týden projedná trvalé snížení spotřební daně z nafty. "Abychom nesnižovali konkurenceschopnost dopravců vůči našim sousedům," vysvětlil Stanjura. Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června a skončit má 30. září. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by státní rozpočet mohl podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. "S tím počítáme, ale to není DPH, to je fixní částka," řekl.

Jak jsme již psali, v důsledku energetické krize by vláda chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl, uvedl dále ministr financí. Stanjura také doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články