Česko daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů

Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Na dnešním jednání o tom rozhodla vláda. Uvedl to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny. O schválení informovalo ministerstvo také na svém webu.

„Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity,“ uvedla k rozhodnutí vlády Černochová.

Česko na Ukrajinu pošle 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodně 36,6 milionu korun. Převedena bude prostřednictvím darovací smlouvy. „Účelem daru je posílení obranyschopnosti Ukrajiny, která o pomoc požádala v reakci na situaci, kdy Ruská federace soustředí u jejích hranic značný vojenský potenciál,“ poznamenal Fajnor.

Darovanou munici česká armáda využívá pro samohybné kanonové houfnice DANA. Fajnor uvedl, že vojáci mají dostatečné zásoby této munice a připomněl, že granáty nebudou moct být používány v nově pořizovaných dělech, které Česko kupuje z Francie. Ta budou odpovídat ráži 155 milimetrů, kterou používají spojenecké země z NATO.

„Z toho důvodu se nejedná o materiál, který by byl pro ozbrojené síly perspektivní. Přesto se nejedná o trvale nepotřebný majetek, proto vláda svým usnesením povolila výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti v souladu se zákonem o majetku České republiky,“ dodal Fajnor. Poznamenal, že takový postup vyžaduje v případě bezúplatného převodu podmínku, aby byl dar materiálu ve veřejném zájmu. „Tato podmínka je splněna, neboť posílení obranyschopnosti Ukrajiny je v zájmu České republiky, protože přispěje ke snížení rizika vzniku ozbrojeného konfliktu na východě Evropy,“ podotkl.

Podpora Ukrajině ze Západu

Podporu ukrajinské armádě nově ohlásilo také Německo, a to v podobě 5000 vojenských přileb. Berlín se nicméně drží své dlouhodobé politiky nedodávat Kyjevu zbraně, které je možné použít k zabíjení. Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko označil dodávku přileb v době hrozící invaze dobře vyzbrojené ruské armády za "vtip".

NATO v reakci na krizi kolem Ukrajiny pokračuje v posilování svého severovýchodního křídla. Na estonské letecké základně dnes přistálo šest amerických stíhaček F-15. O posílení aliančních jednotek v zemi dnes požádal také prezident Rumunska Klaus Iohannis.

Rusko naopak do Běloruska vysílá své stíhačky Su-35, má jít o dvanáct strojů. Podle polských médií byl v rámci společného bělorusko-ruského cvičení umístěn poblíž příhraničního města Brest prapor ruských výsadkářů. Nacházejí se tam rovněž bojová obojživelná vozidla, obrněné transportéry a nákladní automobily.

Litva a Lotyšsko Ukrajině poskytnou americké protiletadlové střely Stinger. Estonsko se chystá Ukrajině dodat americké protitankové střely Javelin.

Britský ministr obrany Ben Wallace minulý týden uvedl, že Británie začala zásobovat Ukrajinu lehkými protitankovými obrannými systémy pro případnou obranu před Ruskem. Podle agentury Reuters Británie v minulém týdnu dodala na Ukrajinu 2000 těchto obranných systémů. Wallace také oznámil, že Británie pošle na Ukrajinu menší jednotku vojáků. Britští vojáci se již od roku 2015 podílejí na Ukrajině na výcviku ukrajinských vojenských sil.

Británie nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina, řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podobně se v úterý vyjádřil americký prezident Joe Biden. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by postihy namířené na Putina byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí.

Ruští vojáci u hranic s Ukrajinou

Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.

Americká vláda se domnívá, že Rusko by mohlo "použít vojenskou sílu" proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová uvedla, že blíže nespecifikovaný ruský útok očekává asi do poloviny února. Dodala však, že neví, zda Moskva v tomto směru učinila "definitivní rozhodnutí". Její slova navazují na prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který minulý týden uvedl, že očekává nějaké kroky Ruska proti Ukrajině.

Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO ruské požadavky odmítají. Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan dnes večer ruskému ministerstvu zahraničí předal písemnou odpověď Washingtonu na požadavek Moskvy ohledně poskytnutí bezpečnostních záruk. Lavrov dnes před ruskými poslanci prohlásil, že Moskva nemůže americký dokument zveřejnit, ale veřejnost v Rusku i v dalších zemích si zaslouží, aby byla informována o podstatě americké odpovědi.