Energetická krize zažehla obrovský zájem o kotle. Statisíce lidí je musí do září vyměnit

Až několik set tisíc domácností musí do září stihnout vyměnit zastaralé kotle, jinak jim hrozí padesátitisícová pokuta. Začne totiž platit nová vyhláška, která zakazuje používání kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva, tedy dřevo a uhlí. Topenáři už avizovali, že zcela jistě nestihnou všechna zařízení vyměnit. Podle resortu životního prostředí se ale lidé, kteří zvládnou do podzimu alespoň požádat o dotaci na nový kotel, mohou sankci vyhnout. Kvůli dramatické situaci s vysokými cenami energií vzrostla od loňského roku významně poptávka po nových kotlích i kamnech a ani s teplejším počasím výrobci menší zájem nečekají.

Počet domácností, které využívají k vytápění kotle na pevná paliva, odhaduje ministerstvo životního prostředí na 600 tisíc. „Celkové číslo kotlů, které jsou v 1. a 2. emisní třídě, tedy se jich týká povinná výměna, je okolo 310 tisíc. Nicméně velkou skupinu z toho tvoří domácnosti, které disponují více zdroji tepla, z nichž jeden je nevyhovující, druhý je nadále použitelný. Asi 210 tisíc je tedy v domácnostech, které jsou na výměnách závislé,“ sdělil deníku Echo24 šéf sdružení Česká peleta, které zastupuje výrobce a prodejce tuhých topiv a kotlů, Vladimír Stupavský.

Až sto tisíc domácností je nyní v takové situaci, kdy mají možnost i druhého zdroje a nevyhovující kotel jim stačí pouze odstavit z provozu a přejít na „lepší“, již nainstalovaný zdroj. Může to být plynový kotel, elektrokotel, nebo moderní kotel na pelety nebo dřevo.

Topenáři už nyní upozorňují, že není v jejich silách všechna potřebná zařízení vyměnit. „Problém to bude pro ty, kteří svým topením zamořují okolí a již jsou v hledáčku sousedů nebo místních samospráv. Stát má na obecní čmoudily konečně v ruce efektivní páku, jak je donutit chovat se ekologicky. Samozřejmě když někdo topí čistě, kvalitním palivem, i starší kotel udržuje v dobrém stavu a dává mu stálou údržbu, nemusí být ihned konfrontován,“ řekl Stupavský.

Resort životního prostředí počítá s možností, že řada domácností nebude schopná stihnout dokončit výměnu zdroje tepla do zářijového termínu, kdy bude zakázáno kotle nižší než 3. třídy používat.

„Ministerstvo proto metodicky vede správní úřady (obce s rozšířenou působností), aby podání žádosti o dotaci na výměnu zdroje (tedy skrze kotlíkové dotace nebo dotace z programu Nová zelená úsporám) nebo objednávku u dodavatele zohledňovaly v případných řízeních ve prospěch provozovatelů zdrojů v domácnostech. Domácnosti, které tedy alespoň požádají o dotaci na výměnu kotle do 1. září 2022, se takto mohou vyhnout případné pokutě za protizákonné používání těchto kotlů,“ vyjádřil se pro Echo24 Ondřej Charvát z mediálního oddělení resortu.

Vyplatí se dražší kotle?

Lidé také logicky zvažují, zda se jim i vzhledem k dotaci, která část nákladů pokryje, vyplatí investovat do nového kotle raději vyšší částku.

„Je to stejné jako u aut, můžete koupit Octavii, stejně jako Ferrari. U automatů na pelety je vodítkem 5. emisní třída a ekodesign, potom kupujete kvalitní výrobek. Doporučoval bych domácí výrobce, protože umí vyrobit kvalitní zařízení, disponují sítí topenářů a ceny jsou příznivější než u kotlů zahraničních. U zahraničních kotlů bych doporučoval především ty od západních výrobců, hlavně německých a rakouských. Vyhnul bych se podezřele levným dovozům z východní Evropy a tohoto směru. Máme s tím své zkušenosti,“ domnívá se Stupavský.

Poptávka po nových kotlích, ať už těch na tuhá paliva nebo plynových, ale také po kamnech, je především od loňského podzimu obrovská. „To, co se stalo s Bohemia Energy a dalšími dodavateli energií úplně napumpovalo lidi k tomu, aby si pořídili něco, co jim zkrátka nikdo nemůže vypnout nebo dvojnásobně zdražit,“ tvrdí Stupavský.

Že by ale lidé kvůli šetření energií například v rodinných domech topení zcela vypínali a místo toho místnosti vytápěli kamny, je podle Stupavského extrém. „Neříkám, ale že to se to neděje. Lidé však mají často více domů, jako chaty a chalupy, a tam ta kamna jedou. Vše to šlo navíc ruku v ruce s covidem, kdy chyběli topenáři, chyběl materiál, přestalo se vyrábět, nedostatek byl chvilkově téměř ve všem. To naštěstí koncem minulého roku skončilo, firmy už mají z čeho vyrábět, platí ale stále, že poptávka je násobně vyšší než v předešlých letech,“ uvedl Stupavský.

Pokles zvýšeného zájmu o kotle i kamna se nečeká ani s nástupem teplejšího počasí. „Myslím, že to bude stále stejné, jen už snad nehrozí nějaká krizová situace. Vše ale zdražuje, projeví se to v cenách energií, lidské práce, potravin a tak dále. Lidé proto myslí na budoucnost a chtějí něco nezávislého a pokud možno levnějšího.

Evropská komise ve své nové směrnici k budovám navrhuje do roku 2040 ukončit vytápění budov plynem a jinými fosilními palivy, i když úplný zákaz plynových kotlů zatím nepadl. Je však na místě se domnívat, že kotle na tuhá paliva před sebou nemusejí mít dlouhou budoucnost.

„Je dobré si uvědomit, že životnost plynového kotle je 10 až 15 let, tedy výrobci mají před sebou ještě minimálně jednu generační obměnu takovýchto kotlů. Myslím, že je strategické to říci teď, než třeba až za deset let. U kotlů na tuhá paliva je jasné, že uhlí je minulostí. Prodeje i výroby uhelných kotlů strmě padají a přirozeně z trhu zmizí během několika let. Ani staré prohořívací nebo odhořívací kotle na dřevo už nesplňují přísné emisní podmínky. Naopak moderní kotle na dřevní pelety jsou po stránce efektivity a čistoty ve vytápění špičkou a proto je také státy i Evropská komise podporuje a doporučuje,“ tvrdí Stupavský.

Ten také říká, že budoucnost vidí hlavně v solárních systémech doplněných buď kotli nebo kamny na dřevní paliva, případně tepelným čerpadlem.

Ministerstvo životního prostředí pak upozorňuje, že je nutné, aby majitelé v kotli topili pouze kvalitním palivem, které určil výrobce zdroje, nespalovali odpad a provozovali spalovací zdroj v souladu s pokyny výrobce. „Kotle také musí jednou za tři roky projít kontrolou technického stavu a provozu, která odhalí chybné provozování zdroje, jeho špatné nastavení, případně další překážky jeho ekonomického a ekologického provozu,“ uvedl Charvát.