Prohnilí proti prohnilým. ANO v Praze horší kmotrů
Pražané zaplatí za osvětlení o desítky milionů víc
TÝDENÍK ECHO
1
Perpetuum mobile na rýžování městských peněz vytvořili pražští radní smlouvou o provozu a údržbě veřejného osvětlení. Dodavatelská firma vyúčtuje libovolné množství práce a město bez kontroly zaplatí, kolik si dodavatel řekne. Pro daňové poplatníky to letos zcela jistě znamená zaplatit o dvacet milionů víc, než je nutné, nejspíš však půjde ještě o další desítky milionů. Tento model vyrobili delegáti hnutí ANO, které se ve volbách profiluje jako bojovník proti korupci.
Zastaví nás jen soud
Frustrace z období před rokem 2012, kdy se najednou rozdělovalo ohromné množství evropských dotací a zároveň se zavedla dost důkladná evidence, aby se o porušování zákona vědělo, způsobila volební bouři, která vynesla hnutí ANO i jejího zakladatele Andreje Babiše na výsluní české politiky. Aktivisté ANO v kampaních získávali slibem, že dají do pořádku neprůhledný model zavedený prohnilými stranami ODS a ČSSD a jejich pověstnými kmotry. Měli na co poukazovat. Legendárním příkladem se staly v letech 2007–2012 cinknuté losovačky, které ze soutěží vylučovaly všechny zájemce nepodléhající politicko-podnikatelskému kartelu.
Po roce 2013 nastoupili lidé z hnutí ANO do vlády i do správy měst a krajů. S neprůhledným rozdělováním veřejných peněz se nepřestalo, maximálně skončila jakákoli snaha předstírat, že se něco dělá podle zákona. Dnes už není nutné organizovat soutěž, případně obejít její pravidla. Stačí oslovit předem domluvenou firmu a zakázku jí svěřit „z ruky“. Komu se to nelíbí, ať si jde stěžovat.
Veřejnou pozornost vzbudilo několik zakázek přidělených podle popsaných pravidel, v první řadě zakázky na správu mýtného systému po roce 2017 a vytvoření softwaru pro systém elektronických pokladen EET. V obou případech se našel důvod, proč není možné postupovat jinak než svěřit zakázku společnostem, s nimiž se ministerstvo dopravy, respektive ministerstvo financí, ještě před vyhlášením zakázky domluvilo. Následovalo už jen formální „jednací řízení bez uveřejnění“, které dohodu legalizovalo. Nespokojení zájemci si mohou stěžovat u antimonopolního úřadu nebo Evropské komise, zakázky prověřují také justiční orgány. Všechno ale přichází až ex post a dohodnutý byznys běží beze změny. Metoda „zastaví nás jen soud“ slaví úspěchy, protože není jasné, jestli vůbec nějaký soud bude a jestli se najde soudce, který by nějakou smlouvu založenou na demonstrativním obcházení zákonů zrušil.
Dosud nejprůzračnějším příkladem, jak se obchází zákon, však není mýto ani EET, ale zakázka na správu veřejného osvětlení v Praze na rok 2017.
Také hlavní město řídí hnutí ANO, které má v městské radě pět z jedenácti členů. Po pádu někdejší pražské předsedkyně Babišova hnutí, bývalé pracovnice komunistické zpravodajské služby Radmily Kleslové převzali v průběhu let 2015 a 2016 její funkce dva lidé.
Nejagilnějším radním se stal Karel Grabein Procházka, jenž stihl ještě do roku 1989 funkci jednoho z podřízených ředitelů společnosti Čedok. Posléze řídil třináct let firmu Promopro, své akcie však prodal ještě před slavným obdobím, ve kterém Promopro organizovala akce při evropském předsednictví Česka. O podíl ve firmě Guarant International přišel před sedmi lety zásahem exekutora. Pozici v dozorčích radách městských firem převzal po Kleslové zastupitel Jaroslav Štěpánek, jenž do roku 2014 provozoval s několika albánskými partnery společnost Elmex Praha, zaměřenou na vývoz zbraní. Právě Procházka a Štěpánek se stali protagonisty obchodu se zakázkou na veřejné osvětlení a zahájili novou kapitolu příběhu, který začal už v roce 1998.
