CIA radila Mubarakovi, ať si zachrání kůži a odstoupí. Marně

Američané se snažili přemluvit někdejšího autoritářského vůdce Egypta Husního Mubaraka, aby dobrovolně předal moc a umožnil poklidný přechod vlády. Ve svých nově vydávaných pamětech to píše někdejší vysoký představitel CIA Michael Morell. Egyptský vůdce ale odmítl, skončil ve vězení a změnu režimu provázely krvavé nepokoje.

Michael Morell byl zástupcem ředitele americké CIA v letech 2010-2013, dvakrát za tu dobu byl na pár měsíců i jejím úřadujícím šéfem. Ve svým pamětech citovaných deníkem The Washington Post píše, jak ho kontaktoval nejmenovaný bývalý ředitel CIA se vzkazem, že tehdejší šéf egyptské rozvědky Umar Sulajmán stojí o rady Washingtonu.

V americké tajné služby došli k závěru, že Sulajmán chce pomoct převrat přežít a možná i nakonec Mubaraka nahradit. Morrel tedy nechal poslat Sulajmánovi několik návrhů, mimo jiné, aby Mubaraka přesvědčil k pronesení smířlivého projevu, kde by oznámil dobrovolné odstoupení a jmenování prozatímní vlády.

Autorem instrukcí byl prý tehdejší poradce amerického prezidenta Denis McDonough a tento postup schválili i další vysocí představitelé Obamovy administrativy. „Později mi můj kontakt volal s tím, že Sulajmán tuto zprávu dostal a že dokonce Mubaraka přesvědčil, aby navrhované body zahrnul do svého projevu,“ píše Morell ve svých pamětech.

Když ale potom Američané Mubarakův projev – pronesený 1. února 2011 – sledovali, „začalo být jasné, že Mubárak míří jiným směrem“. Egyptský vůdce místo toho setrval u moci a svůj post opustil až nedobrovolně. Později byl zadržen a souzen.

Čtěte také: CIA se těšila, že arabské jaro smete i Al-Káidu. Opak ji zaskočil

Sulajmán byl sice v této době jmenován viceprezidentem, ale nakonec také padl – po oznámení Mubarakovy nucené rezignace – a v roce 2012 zemřel.

Kniha Michaela Morella se jmenuje „The Great War of Our Time“, což se dá volně přeložit jako „Velká válka naší doby“ či ještě volněji „První světová naší doby“ (v angličtině se termín „Great War“ používá právě pro první světovou válku). Kniha vychází až v polovině května, deník The Washington Post ji obdržel již s předstihem.

Morell svých pamětech píše i mimořádně kriticky o roli americké tajné služby během série povstání v arabských zemí, které zasáhly i Egypt. Nečekaným výsledkem vzpour totiž bylo i posílení následovníků Al-Káidy, zvláště Islámského státu. „Mysleli jsme si a politikům i říkali, že erupce lidových vzpour Al-Káidu poškodí, protože oslabí její schopnost apelu,“ píše Morell „Z pohledu boje proti terorismu se z arabského jara stala zima,“ dodává.