Obama na summitu NATO: Evropa se na nás může vždy spolehnout
Závěry summitu ve Varšavě
AKTUALIZOVÁNO
Evropa se bude vždy moci spolehnout na Spojené státy, v dobrých i špatných časech, prohlásil v sobotu po dvoudenním summitu NATO ve Varšavě americký prezident Barack Obama. Na závazcích USA k evropské obraně se podle něj nic nezmění. Varšavské setkání špiček spojeneckých zemí pro něj bylo v jeho prezidentské funkci posledním.
„Pro naše spojenectví je to zásadní chvíle. Za skoro 70 let NATO jsme nejspíš nikdy nečelili takovému rozsahu výzev zároveň – bezpečnostních, humanitárních, politických,“ řekl novinářům Obama.
Připomněl teroristické útoky ve Francii, Belgii, Kanadě, Turecku i v USA, provedené či inspirované organizací Islámský stát (IS). Evropské hranice a ekonomiky jsou podle něj vystaveny zkoušce v podobě příchodu milionů migrantů utíkajících před konflikty či chudobou. Obama hovořil také o agresivním chování Ruska vůči Ukrajině a o ruském provokativním postupu vůči NATO. „A britské rozhodnutí opustit EU odstartovalo pochybnosti o evropské integraci,“ doplnil americký prezident.
NATO musí reagovat pružně a odolně
Summit zemí NATO se ale neomezil jen na projev Obamy. Prezidenti a premiéři spojeneckých zemí vypracovali na závěr dvoudenního setkání dokument shrnující veškeré závazné body setkání. V textu připomněli, že NATO v měnícím se bezpečnostním prostředí musí upravovat svou strategii.
Aliance podle nich musí přizpůsobovat své schopnosti a technické prostředky s ohledem na doktrínu a technické možnosti potencionálního agresora tak, aby ho dokázala odradit od útoku při zachování vlastní věrohodnosti, pružnosti, odolnosti a schopnosti přizpůsobit se vývoji.
Jedním z hlavních odhlasovaných bodů zasedání ve Varšavě bylo posílení východního křídla NATO v Polsku a Pobaltí, celkem by mělo jít o tři až čtyři tisíce lidí. Zároveň s tím dojde také k posílení vojenské přítomnosti v Rumunsku. V budoucnu bude navíc zřejmě podpořena i vojenská činnost aliance v Černém moři.
Cílem NATO by ovšem podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga ale nemělo být izolování Ruska. Aliance se sice podle svých slov bude i nadále pokoušet o posílení bezpečnosti ve světě, na tomto svém cíli chce ale pomocí dlouhodobého dialogu spolupracovat s představiteli Kremlu.
Podpora Ukrajiny trvá
NATO potvrdilo politickou i praktickou podporu Ukrajině. Stoltenberg ovšem upozornil, že ukrajinské členství v alianci není na pořadu dne. Stoltenberg také vyzval Rusko k ukončení politické, vojenské a finanční podpory východoukrajinských separatistů. Aliance chce s Kyjevem nově spolupracovat v oblastech jako je likvidace nástražných výbušných zařízení nebo hybridní konflikty.
Účastníci varšavského summitu se dohodli také na spuštění nové námořní bezpečnostní operace ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). V rámci ní chce NATO úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie zahájila kvůli migrační krizi.
Spojenci potvrdili také svůj závazek podílet se na financování afghánské armády a policie do roku 2020. Alianční země přislíbily přispět miliardou dolarů na afghánské ozbrojené síly. Tato částka se připočítá k americkému příspěvku ve výši 3,45 miliardy dolarů a k afghánskému rozpočtu ve výši kolem 420 milionů dolarů. Alianční nebojová operace Resolute Support bude tedy v Afghánistánu pokračovat i po letošním roce. Počet vojáků – zhruba 12.000 – se nezmění.
Jako další operační oblast, které bude nutné v budoucnu věnovat zvýšenou pozornost, označili představitelé členských zemí kyberprostor. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak kyberprostor stal pátou dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem.
