Kancléř Scholz striktně odmítl dodávky německých zbraní na Ukrajinu

Německý kancléř Olaf Scholz se před svou první cestou do Spojených států znovu vyslovil, že je striktně proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Zdůraznil, že pokračuje v předchozím politickém kurzu bývalé kancléřky Angely Merkelové a že si to nepřejí němečtí občané. Scholz to v neděli řekl v pořadu německé televizní stanice ARD.

„Spolková vláda má již mnoho let jasnou politiku, že nebudeme dodávat do krizových oblastí a že nebudeme dodávat smrtící zbraně na Ukrajinu,“ řekl Scholz krátce před odletem. „Tak to měla má předchůdkyně, tak to bylo správně a správné to i zůstane,“ řekl kancléř, který Merkelovou nahradil loni v prosinci.

Scholz přitom zmínil, že se z řad veřejnosti ozývají i jiné hlasy, ale že většina Němců to vidí stejně jako on. „Ale mojí povinností je dělat to, co je v zájmu německého lidu a co je v tomto případě také názorem občanů naší země.“

Německý kancléř čelil obvinění od partnerů v NATO ve východní Evropě, ale také ze strany Spojených států, že během ukrajinské krize vyvíjí příliš malý tlak na Rusko. V pondělí si Scholz chce podle agentury DPA u amerického prezidenta Joea Bidena ověřit, že partneři Německa vědí, koho v této zemi mají, jak se nedávno vyjádřil v reakci na otázku, jak se on sám při takové kritice cítí.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan dnes řekl, že Rusko by mohlo zahájit invazi do několika dnů či týdnů. Je ale podle něj i možné, že se Moskva rozhodne pro diplomatické řešení.

Český prezident Miloš Zeman dnes prohlásil, že nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. Řekl také, že by nepodpořil vyslání českých vojáků k východním hranicím NATO.