Vláda míří s očkováním „vedle“. Statisíce rizikových zůstávají, o posilující dávky není zájem

V Česku zůstává stále několik stovek tisíc rizikových obyvatel, kteří nepodstoupili očkování ani neprodělali nákazu covidem-19. Vláda se na ně rozhodla blíže zaměřit po dlouhých apelech odborníků v létě, od té doby jich však podstoupil očkování jen zlomek, stále tak může hrozit podzimní zahlcení nemocnic, které vládu dříve vedlo k rozsáhlým lockdownům. S velkým zájmem se zatím nesetkává ani podávání třetích dávek očkování, které zatím podstoupily jen tisíce lidí z několika desítek tisíc, kteří už mají nárok.

Zabránit dalšímu přetížení zdravotnictví patřilo od začátku k jednomu z hlavních cílů očkování, odborníci proto upozorňovali dlouhodobě na to, že v rizikových věkových skupinách zůstává stále velká část lidí, kteří se sice očkování nebrání, ale kvůli rozličným bariérám se k němu nedostanou. Nejvíce neočkovaných rizikových se nachází v příhraničních regionech a podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška pak ve velmi malých a odlehlých sídlech.

Ve věku nad 60 let tak zůstává stále přes 416 000 nenaočkovaných seniorů, kteří se zároveň s covidem-19 ani nesetkali. Od srpna se jejich počet podle dat ÚZIS snížil jen o zhruba 12 tisíc. „Počet nechráněných seniorů tak v čase postupně klesá, nicméně stále jde o poměrně významnou kohortu, která může být v podzimních měsících snadno nakažena s rizikem těžkého průběhu nemoci,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Vláda se touto skupinou začala blíže zabývat zhruba v polovině léta, VZP rozeslala půl milionu neočkovaných „zvací“ dopisy k očkování, vyjíždět pak začaly také mobilní očkovací týmy. Velký efekt to však zatím nemělo. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Daniela Köppla je problém v nízké kapacitě i počtu očkovacích týmů, efekt očkování tak není v řádu tisíců. „Musíme je posílat častěji do odloučených lokalit či vesnic, kde není praktický lékař,“ řekl deníku Echo24 Köppl k dalším plánům na dosažení větší proočkovanosti v rizikových skupinách.

Pomoct přesvědčit i starší lidi k dobrovolnému očkování má pak i nadále očkovací kampaň a také praktičtí lékaři. Naočkováno je podle Köppla mezi seniory už přes 80 % lidí, po odečtení několika procent těch, kteří mají zdravotní rizika, tak zbývá zhruba 10 %, kteří mohou ještě očkování podstoupit. „Ale když je očkování dobrovolné, nikdy nedonutíme 100 % lidí,“ dodal Köppl.

Vakcinaci nepodstoupil zhruba každý šestý člověk nad 60 let, zbývá jich asi 504 000. Jako více chráněné před nákazou a těžkým průběhem nemoci covid-19 však počítá ÚZIS také asi 88 000 lidí v tomto věku, kteří nemoc už prodělali. Doočkovat největší počet rizikových se podařilo v Moravskoslezském kraji. Oproti srpnu se tam nechalo očkovat asi 2500 lidí nad 60 let, stále je tam ale nejvyšší podíl neočkovaných ze všech krajů. Starších lidí tam nepodstoupilo vakcinaci 18,8 procenta.

S dlouhodobě klesajícím tempem očkování se neprojevuje ani přílišný zájem o novou možnost třetích „podpůrných“ dávek. Tu mohou lidé podstoupit osm měsíců po ukončeném očkování. Ačkoliv se to do konce září týkalo až 40 tisíc lidí, za prvních dvanáct dnů podali zdravotníci pouze něco přes 7 tisíc dávek.

Vzhledem k prioritizaci očkování v prvních měsících zatím třetí dávku dostávají většinou zdravotníci nebo senioři z pobytových zařízeních sociální péče. Do konce září mělo nárok na přeočkování zhruba 40 000 osob, do konce roku se bude moci nechat znovu očkovat více než milion obyvatel.

Proti nemoci covid-19 jsou lidé v Česku očkováni od konce loňského prosince. Za celou dobu zdravotníci podali přes 11 milionů dávek vakcín a plně očkováno je přes 5,9 milionu lidí. Počty očkovaných několik týdnu ale klesají. Data ÚZIS také ukazují, že asi 56 procent z přibližně 1,66 milionu lidí, kteří nemoc prodělali a zachytil je pozitivní test, je už zároveň očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny.