Vláda škodí obcím. Ústavní stížnost je na místě
Zatímco nedůstojné tanečky kolem návštěvy dalajlamy v Praze, které plnily tento týden stránky novin, nebudou mít na Českou republiku žádný dopad, ve Sněmovně bez větší pozornosti veřejnosti proběhlo hlasování, které naopak Česko mění a opět k horšímu.
První špatnou zprávou je fakt, že navzdory vstřícnému přístupu opoziční ODS sociální demokraté definitivně pohřbili vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti. Již při zahájení třetí čtení bylo zjevné, že o ústavní zákon vůbec nestojí, jeho přijetí blokují, mnoho z poslanců a ministrů ČSSD se dokonce ani neobtěžovalo k hlasování o změně Ústavy dorazit. Následná vyjádření sociálních demokratů jsou jen trapné výmluvy.
Druhou, ale o to závažnější zprávou je fakt, že to, co vláda odmítla naordinovat sama sobě, shodila bez zaváhání na obce. A učinila tak navíc cestou běžného zákona, který ovšem nemá v důsledku předchozího neúspěšného hlasování o Ústavě oporu v ústavním rámci. Nejenže vláda samosprávy zavázala přijímat vyrovnané rozpočty, pokud činí celkový dluh veřejných financí 55 procent vůči HDP. Vládní koalice obcím a městům přidala další „dáreček“. Již od roku 2018 hodlá některým obcím zadržovat zákonem garantované daňové výnosy. Týkat se to bude těch obcí, jejichž dluhy přesahují 60 procent průměru ročních příjmů za poslední čtyři roky. Tento ukazatel je ale hodně tvrdý a jeho striktní uplatnění může dostat řadu obcí do problémů. Například neříká nic o tom, zda si obec vezme úvěr na profinancování důležitých projektů, nebo jen projídá peníze za provozní či populistické aktivity. Podle údajů ministerstva financí přitom nesplňuje tento ukazatel 445 obcí a měst, mezi nimi i velká statutární města. Dopady na tyto obce a občany, kteří v nich žijí, budou veliké. Vládní poslanci nevzali v úvahu stanovisko Svazu měst a obcí, ovlivnili ve prospěch přijetí tohoto opatření hlasovací proceduru a nepřipustili dokonce ani jeho odložení do roku 2020.
Neznamená to nic jiného, než že vláda pokračuje v destrukci územní samosprávy a šikaně zejména obcí, na které toto opatření dopadne mnohem tíživěji než na kraje. Navíc je zjevné, že schválený návrh je na samé hranici ústavnosti, protože se vlamuje do ústavou garantovaných práv samosprávných celků. A to všechno v situaci, kdy i ministr financí Babiš opakovaně přiznal, že obce jako celek hospodaří z celého veřejného sektoru nejlépe. Alespoň to tvrdil při debatě o zvýšení podílu obcí na daňových výnosech, když vysvětloval, proč obcím nechce přidávat. Tato vláda prostě nastolila obecný trend omezování práv obcí. Je to trend nebezpečný a brzy nás může vrátit do doby, kdy lidem vládly centrálně řízené národní výbory. Pokud zákon projde i Senátem, zcela jistě bude na místě ústavní žaloba.
