Únik z policejních spisů: vypovídal šéf BIS i Babišův manažer Nachtigall
Komise si zve další velké ryby
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Jan Zatorsky
Horké politické léto pokračuje. Komise, která se zabývá únikem informací z policejních spisů, v úterý vyslechla šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku i ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michala Mazánka. Jako poslední vypovídal Babišův manažer a ředitel strategického rozvoje Mafry František Nachtigall. Ten novinářům před jednáním krátce řekl, že netuší, proč si ho komise pozvala. Výsledky jednání shrnul předseda komise Martin Plíšek (TOP 09).
Ti, které jsme si pozvali nám dali určitý vhled do živých vyšetřovacích kauz. Konkrétně jde o kauzy Vidkun, Beretta, odposlechy Babiš a Přibil, dotační kauza na ministerstvu školství, OKD, kauza Nagyová,“ řekl novinářům krátce po jednání Martin Plíšek. Všichni zmínění byli v těchto kauzách zbaveni mlčenlivosti. Dále se podle něj řešily kompetence GIBS ve vztahu ke kompetencím státního zastupitelství.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Na programu byly naplánovány výslechy šéfů policejních orgánů. „Od zástupců bezpečnostních sborů a informační služby jsme chtěli znát jejich informace k těm kauzám, které nás zajímají z hlediska možných úniků z vyšetřovacích spisů,“ řekl Plíšek.
Vyslechnut byl i Babišův manažer a ředitel strategického vývoje mediální skupiny Mafra František Nachtigall, kterou Andrej Babiš začátkem roku převedl do svěřenského fondu.
Ten měl poslancům ozřejmit okolnosti schůzek bývalého novináře MF Dnes Marka Přibila s bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Jeho výslech se uskutečnil v návaznosti právě na výpověď Přibila, který před komisí vypovídal minulý týden stejně jako Andrej Babiš. Výpovědi Přibila a Nachtigalla se však podle Plíška lišily.
„Od zástupce MF Dnes jsem chtěli vědět, zda měl informace o schůzkách pana Přibila a pana Babiše, zda tam tedy na těch schůzkách jednal z jeho pověření. A také zda měl informace o tom, že se pánové na těchto schůzkách mohli bavit o informacích z vyšetřovacích spisů,“ řekl novinářům před jednáním Plíšek. Krátce po jednání řekl, že konkrétní vyjádření komentovat nemůže.
Přibil podle předsedy komise Martina Plíška uvedl, že to byl právě Nachtigall, jenž ho poslal na první schůzku s bývalým ministrem financí Andrejem Babišem. Ze setkání Babiše a Přibila vznikly nahrávky a z jedné z nich vyplývá, že novinář předává předsedovi ANO dokumenty, které údajně pocházejí z policejního vyšetřování kauzy Beretta týkající se vynášení informací z trestního spisu.
Čtěte více: Babiš: Načasoval bych to před socanský sněm. Šuman třetí díl
Babiš i Přibil ale nahlížení do spisů při minulé schůzi komise popřeli. „Já jsem v životě žádný živý spis v ruce neměl, nikdy jsem do žádného spisu nenahlížel,“ prohlásil Babiš. Přibil po slyšení jen uvedl, že s Babišem žádné živé spisy neprobírali.
Byla to právě aféra uniklých nahrávek, která vznik komise zapříčinila. Její členové se ale chtějí zabývat i úniky obecně. „Komise má obecnější zadání, úniky se dějí dlouhodobě, bohužel v posledním volebním období je to do některých médií značné a projevilo se to právě při rozhovorech Babiše a Marka Přibila. Budeme chtít vědět, s jakými informacemi se vzájemně seznamovali a odkud jim byly poskytnuty,“ řekl Plíšek pro Echo24 v době, kdy komise začínala pracovat.
Zajímat se chce například o úniky v korupčním případu v Olomouckém kraji Vidkun, dotační kauze na ministerstvu školství nebo nakládáním se spisem v případu těžební společnosti OKD. Kvůli tomu by měl před komisi předstoupit na některé z dalších schůzí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
K dalším svědkům patří někteří ministři a špičky státního zastupitelství. „Všichni, u nichž jsme to zadali, byli již svými nadřízenými zbaveni mlčenlivosti,“ uvedl Plíšek.
Komise založená z iniciativy ČSSD má prověřit případné protiprávní jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit také na to, zda údaje z těchto spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.
