VW Amarok: Všeuměl, ve kterém odvezete rodinu i harampádí

Pick-up není zrovna nejvyhledávanějším vozem pro rodinné využití. Přesto nemusí být hned zatracen, zejména pokud bydlíte v divočině nebo někde na horách. Vyzkoušel jsem verzi Ultimate a zjišťoval, zdali solidní kus železa umí i něco jiného než jezdit po lesních cestách…

Předně je třeba si uvědomit, že Amarok patří, podobně jako modely Caddy, Caravelle či Multivan, mezi užitkové vozy. Není primárně běžným osobním autem. Ostatně i ceník tomu odpovídá – základ na českém trhu tvoří oholený model Basis, který se dá s pohonem všech kol a základním TDI (o výkonu 140 koní) koupit za cenu lehce přes 600 000 Kč bez daně. Takový model je od námi testované verze Ultimate opravdu na hony vzdálen a je spíše pracovním náčiním, které se nebojí ušpinit a odřeniny na něm nikdo nepočítá. Základ je ovšem stejný jako v případě „luxusní“ verze, kterou testujeme… Je obecně známým faktem, že pick-upy jsou snad poslední automobilový druh, který má karoserii přišroubovanou na rámovém podvozku. Mají tuhé nápravy, listová pera a zpravidla mechanicky přiřaditelný pohon předních kol.

Volkswagen v tomto ohledu dlouho neměl co nabídnout, ale s příchodem Amaroka přepsal pravidla hry. Upřímně řečeno, v kvalitě jízdy po běžné silnici mu může konkurovat maximálně Toyota Hilux, ovšem nic moc jiného. Zapomeňte na hrubé chování známé například z Nissanu Navara, Amarok je úplně jiná třída. Ale o tom později…

Dva motory na výběr

Amarok vypadá po faceliftu velmi sebevědomě a na silnici ho těžko přehlédnete. Verze Ultimate navíc vyniká chromovými trubkami pod hranou prahu a zadním „polorámem“. I úložná plocha pick-upu je chráněna víkem, které umožňuje pohodlný převoz nákladu, aniž by byl vystaven vlivům počasí. To je velmi praktické, protože se jedná o jediný zavazadelník ohromného vozu. Zato je více než dostatečný, neboť nabízí 2,52 m² využitelného místa. V praxi to znamená, že na dovolenou můžete naložit i méně potřebné věci, které byste normálně nechali doma. A pohodlně je zamknete pod víkem.

Uvnitř na vás čeká v rámci možností hezký interiér. Měkké plasty nečekejte, vnitřní prostor je víceméně podřízený funkci, ale v ničem mi nevadil. Jakmile se usadíte za volant, zjistíte, že sedíte velmi vysoko, což se ostatně dalo čekat. Sedadla (v našem případě kožená) jsou spíše tvrdší křesla, určitě to není vyloženě pohodlné posezení, ale opět spíše funkční. Delší cesty jsem absolvoval bez zvýšené únavy. Výhodou dobře vybavené verze je nejen slušný audiosystém, ovšem i navigace, která u koncernových aut funguje velmi příjemně a snadno se ovládá.

Pod kapotou Amaroku lze mít dva motory: běžné, slabší 2.0 TDI o výkonu 140 koní, nebo technicky vyšperkovaný motor o stejném objemu, ale disponující dvojicí turbodmychadel a výkonem 180 koní. V našem případě byl spojen s osmistupňovým automatem a pohon všech kol byl permanentní – vůz dle podmínek sám rozhodoval o tom, kolik točivého momentu přelije mezi nápravami. Už tímto řešením se Amarok trochu vymezuje vůči většině spíše pracovních pick-upů. Pohon všech kol sami neovládáte, ale můžete si nastavit některé off-roadové pomocníky nebo vypnout ESP, což je praktická záležitost. Stiskem tlačítka je také možné zamknout zadní diferenciál, který poté rozděluje sílu mezi kola rovnoměrně.

Má se čím pochlubit

Terénní schopnosti pick-upu jsou na vysoké úrovni, napovídá tomu i tuhá náprava s listovými pery. Na nerovnostech je rám trochu cítit, vůz se jakoby zavlní, ale stále zůstává v rámci třídy velmi civilizovaný. Ani hodně rozbitá cesta neznamená pro posádku vyrušení – ohromná kola a odpružení polykají díry, aniž by se o tom řidič dozvěděl. Trochu zvyku vyžaduje řízení, které není příliš strmé. Ve městě je zbytečně tuhé a při jízdě zase hodně volné. Právě to je okamžik, v němž se projevují kořeny pracovního vozu. Brodivost dosahuje spíše průměrných 500 mm a tažná síla nejsilnější verze činí 3200 kg. Pokud vás zajímá víc čísel, Amarok se má čím chlubit – přední nájezdový úhel činí 28°, zadní 23,6° a přejezdový úhel 23°. Limitem budiž delší rozvor, na který je při překonávání strmých nerovností nutno myslet.

Motor je hrubšího charakteru, ale táhne solidně a jeho točivý moment 420 Nm přináší schopné dynamické parametry. Zrychlení na stovku zabere kolem 11 s, což není vůbec špatné, a dálničních 130 km/h je zcela běžná rychlost, při které se pick-up chová nečekaně civilně a ani příliš nehlučí. Spotřeba se pohybovala kolem 10 l / 100 km bez ohledu na to, jak a kde jsem jezdil. Občas si vůz řekl o něco méně, někdy více, ale stále kolem normální hranice deseti litrů. Drsný terén nebylo možné příliš zkoušet, neboť limitem byly celoroční pneumatiky. Ty jsou sice fajn na suchém i mokrém asfaltu, ale bláto jejich vzorek brzy zaplní a vůz potom jen neobratně klouže. Určitě bych uvažoval o vhodnějším obutí.

Samotný Amarok není v rámci třídy nijak předražený. Testovaná verze byla vybavena řadou doplňků, takže cena dosáhla více než 1,1 milionu Kč. To není zrovna málo. Normálně vybavený vůz schopný splnit rozličné role se ctí se dá koupit klidně za 800 000 Kč, což je v rámci třídy běžná cena. Verze Ultimate ale vypadá opravdu dobře, a pokud vám vyhovuje vysoký posaz, odolná technika a rádi projedete tam, kde jiní končí, může být Amarok klidně adeptem na vaše další auto.

Plus:

Hladký pohon, dobrý motor, komfortní odpružení, kabina, prostor

Minus:

Vyšší cena testované verze, all-season pneumatiky, dovírání dveří

Verdikt:

Na rozdíl od módních SUV je tohle pořádné auto, které se nebojí terénu a přitom se na silnici chová velmi sofistikovaně. V tom se mi koncept líbí – máte stroj, jenž si poradí s drtivou většinou překážek, které se před vámi objeví, a přitom v něm v pohodě odvezete celou rodinu i s řadou harampádí. A to není vůbec špatné… Za mě Amarok jako multifunkční auto uspěl!