Vojenská hlídka, nebo průjem? Lítačka není ideální, míní češtináři

Výběr slova lítačka pro označení cestovního dokladu pro jízdu městskou hromadnou dopravou v Praze není ideální, míní jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Markéta Pravdová. Doklad tohoto typu není podle ní třeba vůbec pojmenovávat, „je to prostě cestovní doklad“. Lítačka je navíc výraz regionální, který rodilí Pražané nepoužívají.

„Pokud je třeba doklad vůbec nějak speciálně označit, za vhodné bychom považovali prosté označení typu pražská karta, pražská dopravní karta nebo třeba zkrácené pragokarta,“ uvedla Pravdová. V různých městech se tomuto typu cestovního dokladu říká i jinak, například tramvajenka, průkazka, legitka nebo šalinkarta. „Nahradit anglické slovo opencard slovem lítačka je ovšem pohyb o 180 stupňů – ode zdi ke zdi,“ dodala expertka na češtinu.

Čtěte také: Je to tramvajenka, ne lítačka! Pražané se bouří proti Krnáčové

Výraz lítačka je odvozen od slovesa lítat, které je hovorové. Podle Pravdové časovou předplatní jízdenku označují někteří mluvčí jako lítačku patrně proto, že s ní mohou „lítat po městě“, tedy rychle se pohybovat. „Výraz lítačka už jen svou strukturou rozhodně nepatří do neutrální slovní zásoby, je expresivní a vášnivé diskuse, které tento název provázejí, jsou toho jasným dokladem,“ poznamenala.

Proti navrhovanému názvu se v uplynulých týdnech ozvala řada lidí, zvláště na sociálních sítí se stala terčem kritiky i vtipů. V úterý pražský magistrát potvrdil, že se karta bude jmenovat Lítačka. V průzkumu, který si Praha zadala, se pro lítačku vyslovilo 52,56 procenta lidí. K dalším výrazům patřily například tramvajenka, pražačka, green card, šalinkarta, PID, legitka, bémovka nebo krndačka. Nové plastové karty jsou zelené s bílofialovými motivy, vydávat se začnou 1. března.

Na Facebooku dokonce vznikla skupina s názvem „Nechceme název Lítačka“, která ve středu čítala přes 1600 lidí. Správce stránky chce proti názvu Lítačka sepsat i petici.

Podle Pravdové je výraz lítačka stylově nižší a regionální. „To samozřejmě neznamená, že ho v neoficiální komunikaci nesmíme používat, stejně jako třeba říkáme i jiným dokladům občanka nebo řidičák. Taková slova sice máme rádi v běžné komunikaci, ale v oficiálním veřejném prostoru je neočekáváme,“ uvedla jazykovědkyně.

Slovo lítačka má navíc už zavedené i jiné významy, jejichž spektrum se v průběhu času proměňuje. Jeho původ se dnes již nedá spolehlivě zjistit. Slovník nespisovné češtiny například uvádí u lítačky dva významy. První je mobilní hlídka, obvykle vojenská, známá dnes jako vojenská policie. Druhým je předplatní jízdenka s odkazem k heslům tramvajenka a síťovka. Slang pražských dopraváků k těmto významům přidává střídací četu výhybkářů a pohotovostní četu lehké údržby, která opravuje tramvajové vozy na trati. Dalším významem je i letadlo.

Bez povšimnutí asi nezůstane ani význam zachycený ve slovníku sprostých slov z 30. let 20. století, kde lítačka je název pro průjem. „Lítačka tedy může v mluvčích češtiny vyvolávat rozličné konotace – i z toho důvodu není jeho výběr pro označení karty ideální,“ uzavřela Pravdová.

Čtěte také: Praha má Lítačku. „Lidé to to tak chtěli,“ říká Krnáčová

Čtěte také: Firma provozující opencard podala na Prahu žalobu kvůli Lítačce