Antidepresiva na děti nezabírají. Mohou je navést k sebevraždě, tvrdí vědci
Studie z Oxfordu
NOVÉ
1
Většina antidepresiv na trhu vůbec nezabírá, pokud jsou jejich uživatelé děti nebo mladiství, tvrdí vědecká studie z Oxfordské univerzity. Mladým pacientům můžou dokonce tyto léky jejich psychický stav ještě zhoršit. Některé z nich dokonce prý mohou léky dovést až k sebevraždě. Výsledky studie shrnul britský lékařský časopis The Lancet.
Ze čtrnácti zkoumaných antidepresiv, pouze fluoxetin (prodávaný někdy pod lékařským označením Prozac) vykázal při užívání mladistvými pacienty větší úspěšnost než placebo. Nejhorší výsledky v průzkumu vykázala látka venlaflaxin, který na některých trzích obsahují léky pojmenované Effexor. Tyto pilulky mohou u mladistvých vést ke zhoršení jejich psychického stavu, v některých případech dokonce mohou přivodit myšlenky na sebevraždu.
Vedoucí výzkumu doktor Andrea Cipriani z univerzity v Oxfordu poukázal na fakt, že deprese u dětí a adolescentů probíhá často zcela odlišně než je tomu u dospělých. Většina farmaceutických firem i lékařů ovšem na tuto skutečnost údajně nebere ohled a léčba tedy probíhá zcela nevhodným způsobem.
„Syndromy deprese u dětí a dospělých jsou dost odlišné. Můžete si všimnout více iracionality, agresivního chování a problémů ve škole. Důsledky těchto epizod deprese mohou být dramatické, protože mohou postihnout jejich sociální fungování, s čímž se také zvyšuje riziko myšlenek na sebevraždu a pokusů o ni,“ tvrdí oxfordský psychiatr.
Právě užívání chemických prostředků, jako je například fluoxetin, mohou údajně tyto potíže zhoršit. Dětský mozek totiž prý není schopný zvládat vliv těchto látek na psychiku. Namísto úlevy tak u velké části mladistvých může dojít naopak ke zhoršení psychiky.
Mnohem vhodnější metodou zvládání psychických problémů v mládí je podle vědeckého týmu interpersonální terapie. Při ní se psychiatr zaměří na poznávací procesy mladého dětského mozku. Antidepresiva jsou při této formě léčení nahrazena zejména vzájemnými rozhovory mezi pacientem a lékařem.
Ve své studii zkoumal doktor Cipriani společně se svými kolegy účinky antidepresiv na celkem 5260 dětských pacientů. Podle Oxfordského týmu se tedy jedná o prozatím největší studii provedenou nezávislou institucí. Většinu podobným výzkumů totiž až dosud platily přímo farmaceutické firmy, což mohlo podle Ciprianiho ovlivnit jejich věrohodnost.
Věrohodnost výsledků studií farmaceutických firem zpochybnil i doktor Jon Jureidini z Univerzity v Adelaide, který se dětským antidepresivům rovněž dlouhodobě věnuje. „Účinky chybně vykazovaných výsledků u antidepresiv, možná včetně fluoxetinu, mohou naznačovat, že se jedná o mnohem nebezpečnější a méně účinnou léčbu než jsme si dříve mysleli. Není tak žádný důvod domnívat se, že jakékoli antidepresivum je pro mladé lidi lepší než žádná léčba,“ vyjádřil svůj názor.
Užívání antidepresiv je přitom podle lékařského magazínu The Lancet na mírném vzestupu. Mezi léty 2005 a 2012 narostl například počet dětských pacientů ve Spojených státech z 1,3 na 1,6 procenta. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv na to reagoval veřejnou výzvou, podle které by se měli lidé trpící depresí vyvarovat užívání antidepresiv před 24. rokem svého života.
