Anonymní dárcovství spermií v Německu z dobrých důvodů zakázali. V Česku se politici jen dohadují
ANONYMNÍ DÁRCOVSTVÍ
Německo už před několika lety zakázalo anonymní dárcovství spermií a otevřelo tak dětem cestu k poznání vlastního biologického původu, Česká republika zatím k podobné legislativní změně nepřistoupila. A právě to se stává předmětem rostoucí debaty.
V roce 2018 rozhodl německý soud o právu dětí počatých ze zkumavky znát identitu svého biologického otce, čímž fakticky zrušil anonymní dárcovství spermií. Podobný přístup zvolila i Belgie, kde tamní Ústavní soud v září 2024 označil anonymní dárcovství za protiústavní. Ještě radikálnější přístup zvolila část australských států, kde byla identita dárců odtajněna i zpětně – mužům, kteří darovali anonymně již od roku 1998, tak přicházejí žádosti o genetické testy od jejich potenciálních potomků.
V Evropě se trend rušení anonymity dárců dále šíří – podobná pravidla platí i ve Švýcarsku, Rakousku nebo Nizozemsku. Děti tam sice nemusí automaticky dostat všechny informace, ale zákon jim zajišťuje přístup k základním údajům o původu. Zároveň je jasně stanoveno, že dárci nenesou žádná rodičovská práva ani povinnosti.
V Česku funguje model úplné anonymity. Zákon povoluje darování spermií i vajíček bez možnosti budoucího kontaktu s dítětem. Tato praxe usnadňuje činnost reprodukčních klinik a zajišťuje dostatek dárců, v minulosti však čelila kritice a vášnivé debatě v parlamentu. Poslanci v roce 2015 navrhovali zákaz anonymního dárcovství i možnost asistované reprodukce pro single matky. Ani jeden návrh však nakonec schválen nebyl.
„Za mě je to právo dítěte znát své rodiče, a tím minulé generace, ze kterých pocházím. Jedná se o možnost znát vlastní biologický původ, pokud to člověk v nějaké fázi svého života potřebuje při hledání vlastní identity nebo při výchově svých potomků. Je to právo, které nemusím využít, ale zároveň mi nesmí být upřeno,“ uvedla poslankyně Nina Nováková (Tehdy TOP 09, nyní KDU-ČSL).
Podobně reagovala tehdejší poslankyně a donedávna senátorka Jitka Chalánková (nezavislá). „Kolem návrhu byl dost silný mediální humbuk. Pro tenkrát hlasovalo cca 40 poslanců,“ uvedla Chalánková. Uvedla také, že společně s návrhem na konec anonymity dárců neprošel ani návrh tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové na umožnění umělého oplodnění single matkám. „Podle mne je třeba upozornit zejména mladé ženy, které za úhradu údajných nákladů prodávají svá vajíčka. Vystavují se velkým zdravotním rizikům. A je to odporný byznys a Česká republika se stala v této oblasti doslova vykořisťovanou kolonií,“ doplnila Chalánková.
Současná legislativní úprava v České republice podmiňuje umělé oplodnění, tím, že žena má partnera. V praxi se však toto omezení často obchází – ženy přicházejí s fiktivními partnery, jen aby splnily zákonnou podmínku. Statistiky ukazují, že naprostá většina příjemkyň darovaných vajíček v Česku jsou cizinky – tvoří až 85 %. Dárkyně jsou naopak téměř výhradně Češky. Zahraniční zájem je poháněn nejen kvalitou české péče, ale právě i anonymitou systému a přístupnosti umělého oplodnění. Zákon o náhradním mateřství, který má mimo jiné upravit i šedou zónu v této oblasti, se připravuje – platit by však mohl nejdříve v roce 2026. Podle poslance Marka Bendy (ODS), který podporoval už návrh na konec anonymního dárcovství v roce 2015 je možné, že poslanci v souvislosti s ním budou řešit i anonymní dárcovství. „Je evidentní, že na příští volební období nám zůstává rest upravit náhradní mateřství a omezit tu dnešní šedou zónu a tato otázka (anonymního dárcovství poz. red) by s ním měla souviset,“ uvedl pro Echo24 Marek Benda (ODS).
