Senát chce vypustit z energetického zákona kontroly části solárních elektráren

Senát chce opět vypustit z energetického zákona individuální kontroly části solárních elektráren. Pozměňovací návrh svého hospodářského výboru dnes horní komora schválila v novele zvané lex plyn, která má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.

Senátní úprava se týká individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od 30 kilowattů. Novela lex plyn ve sněmovním znění jejich okruh zužuje na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie.

Schválení předlohy lex plyn v původním znění neúspěšně navrhovali Zdeněk Nytra (ODS) a Hana Žáková (STAN), pro hlasovalo 20 ze 72 senátorů. Nytra mimo jiné varoval před tím, že pokud Senát novelu Sněmovně vrátí, bude hrozit, že spadne pod stůl s ohledem na blížící se konec volebního období. „To je úplně ta nejhorší varianta,“ řekl senátor. Žáková argumentovala energetickou bezpečností.

Vypuštění individuálních kontrol výnosnosti části fotovoltaických elektráren prosazoval zejména předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN), který je označil za nesmyslné. Varoval před soudními spory a před arbitrážemi.

Pokud by se povolovací procesy a následné investice do paroplynových elektráren výrazně nezrychlily, podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by hrozilo, že výroba elektřiny v Česku v dalších letech nepokryje její spotřebu. Plynové zdroje mají podle předkladatelů novely z řad poslanců v čele s Vlčkem hrát také klíčovou roli jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů.

Novela předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu.

Energetický regulační úřad bude moci podle předlohy v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu uložit držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence. Předkladatelé to zdůvodňují tím, že vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje riziko, že neřízené odstavení uhelných zdrojů by mohlo ohrozit spolehlivost dodávek elektřiny. Výrobce elektřiny, na kterého tato povinnost dopadne, bude mít právo na úhradu ztráty nebo přiměřeného zisku.

Novela také například zakazuje používání takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na přeměnu přebytečné elektrické energie na teplo vypouštěné do ovzduší a používané hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny nízká.