Evropa dováží stále více plynu potrubím od Gazpromu, meziročně o 39 procent

Rusko v květnu zvýšilo průměrný denní vývoz plynu potrubím do Evropy meziročně o 39 procent, proti dubnu pak nárůst činí 7,3 procenta. S odkazem na své výpočty to v pondělí uvedla agentura Reuters. Monopol na vývoz plynu potrubím má v Rusku společnost Gazprom. Ta zatím letos do Evropy dodala zhruba 13 miliard metrů krychlových suroviny. V Česku se na přelomu roku dovoz plynu původem z Ruska výrazně zvýšil.

Výpočty se opírají o data sdružení ENTSOG, které v Evropě zajišťuje přepravu plynu, a o denní hlášení Gazpromu k jeho tranzitu plynu přes Ukrajinu. Průměrný denní vývoz plynu sítí potrubí do Evropy se tak v květnu zvýšil na 89,5 milionu metrů krychlových, zatímco v dubnu činil 83,4 milionu metrů krychlových. Loni v květnu to bylo 64,5 milionu metrů krychlových.

Evropa bývala pro Rusko hlavním vývozním trhem, nyní ale dostává ruského plynu mnohem méně. Je to výsledek politického rozhodnutí, kdy Evropa začala ruský plyn v roce 2022 odmítat kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu z konce února téhož roku. Závislost na ruských surovinách se však Evropská unie snažila omezovat už dávno před válkou na Ukrajině.

Gazprom nezveřejňuje vlastní měsíční statistiky od začátku roku 2023. Na žádost o komentář nereagoval.

V roce 2022 Rusko dodalo do Evropy různými cestami celkem 63,8 miliardy metrů krychlových plynu. Jde opět o výsledek, k němuž Reuters došel na základě vlastních výpočtů a dat od Gazpromu. Loni se objem plynu dodaného do Evropy snížil o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových.

Hospodaření Gazpromu loni skončilo čistou ztrátou 629 miliard rublů (zhruba 160 miliard Kč), byla to první celoroční ztráta od roku 1999. Hlavní příčinou byl právě pokles vývozu plynu do Evropy. Když byl vývoz plynu z Ruska do Evropy v letech 2018 a 2019 na vrcholu, roční vývoz dosahoval 175 až 180 miliard metrů krychlových.

Na přelomu roku dovoz z Ruska do Česka narůstal

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) opakovaně uvádí, že Česko je na plynu z Ruska nezávislé. V zimních měsících to však byla zřejmě podle dostupných dat pravda jen částečně. „Podíl ruského plynu na celkových dovozech do ČR činil ještě v prvních deseti měsících roku 2022 téměř 100 procent. V jeho závěru ale prudce klesl, takže za celý rok 2022 dosáhl hodnoty 77 procent,“ uvedl svém komentáři ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Sešup pokračoval i v roce 2023, kdy za leden až září činil opět podle ČSÚ pouhá dvě procenta. „Šok přichází s údaji za listopad a prosinec, kdy podíl ruského plynu na celkových dovozech prudce vzrostl na 26 procent a 58 procent,“ napsal Pour. Údaje o plynu z Ruska od ČSÚ za listopad a prosinec podle ekonoma odpovídají hodnotám, jaké „v reálném čase“ ukazovala podle serveru iRozhlas.cz data průtoku přes stanici Lanžhot (34 procent a 51 procent). V lednu letošního pak nárůst ještě pokračoval.

„Je vyloučeno, aby tento příliv byl pouhým tranzitem či přeprodejem ruského plynu do jiných zemí. Zaprvé proto, že drtivá většina dovezeného plynu končí v České republice. Především ale tuto skutečnost potvrzuje fakt, že statistika přeshraničního obchodu ČSÚ tranzit nezahrnuje, a prakticky stejně vysoký podíl ruského plynu v listopadu ukazuje i druhá statistika ČSÚ založená na změně vlastnictví, která navíc očišťuje i případné přeprodeje plynu do dalších zemí,“ uvedl Pour.

Síkela tehdy reagoval s tím, že se závislost na ruském plynu nevrací. „Jde o tržní situaci, způsobenou tím, že je pro firmy tento dovoz výhodnější. V žádném případě to ale neznamená, že bychom byli závislí na ruském plynu,“ reagoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zdůraznil, že stát plyn napřímo nedováží, ani nemá státního obchodníka. „Na ruský plyn navíc nejsou zavedeny žádné sankce, protože by je určitě odmítly státy, které jsou na ruském plynu stále závislé,“ dodal ministr.

Mluvčí MPO k vývoji na trhu v únoru uvedla, že jedním z faktorů bylo například teplé počasí, kvůli němuž obchodníkům vznikaly přebytky, které se snažili zobchodovat na dalších trzích včetně ČR. Vliv podle ní měla také těžba plynu, který mají někteří evropští obchodníci uložený v zásobnících plynu na západní Ukrajině či těžba plynu ze zásobníků na Slovensku, případně i Maďarsku či Rakousku.

„Není tedy jisté, zda byl plyn dovážený přes předávací stanici Lanžhot na Slovensku ruského původu. K situaci mohlo přispět také zdražení přepravy přes Německo,“ podotkla Milcová. Česko jinak ale podle ní ruský plyn nepotřebuje a například zásobníky naplnilo loni bez něj.